Jak využíváte dostupných dat z tréninkových aplikací Strava, kde dává k dispozici své výkony v přípravě většina předních cyklistů?

Tohle jsou věčná témata. Samozřejmě se učíme od nejlepších, neskáču ale po každém novém KOMu (King of the Mountain - Strava. red.) nebo VAMu (průměrná rychlost stoupání) a hned ho neanalyzuju. To už bych se od toho monitoru nezvedl nikdy. Spíš mě fascinuje, nebo baví, jak zahraniční devo teamy ochotně jednají se zájemci na základě KOMu a zpřístupnění TrainingPeaks, i když ti kluci dosud například nevyhráli významnější domácí, nebo mezinárodní podnik. Je to asi fajn, že se tak mohou otevírat možnosti potenciálním závodníkům, kteří se doposud neprosadili, nebo vlastně ani neukázali.

Existuje tady nějaká průmyslová špionáž z pohledu nedostupných, či tajených postupů a metod? 

To už dnes ani snad není nutné, máme tu Stravu, Instagram, Substack a řadu dalších zdrojů. Pokud to propojíme se znalostmi modelovaných křivek výkonu a pomůžeme si AI, dokážeme si udělat obrázek o řadě parametrů, nebo tréninku závodníků a celých týmu jen díky veřejně sdíleným informacím. Řekl bych, že problém dnes bude spíše opačný. Dat začíná být čím dál více, stále méně trenérů se v nich kriticky orientuje a nepřeskakují zprava doleva. 

Dá se tedy z dostupných dat jednoduše vysvětlit, proč je tedy Pogačar tak výjimečný – má mimořádné parametry, nebo dře víc než jiní?

Cyklistika na této úrovni je z mého pohledu kombinací genetického fondu s aerobní kapacitou. Hodnotu VO2max bude mít k 90, jeho úroveň vytrvalosti je u většiny ostatních cyklistů blízká k prahové hranici FTP. Trénoval ho Iňigo San Millán a postavil to na objemech. Podobně to míval Majka, teď třeba Del Toro vypadá, že má fenomenální čísla. K tomu samozřejmě patří spousta tvrdého a kvalitního tréninku, určitě bych ale nikomu nezaručil, že pokud bude tvrději trénovat, zákonitě se stane také lepším. 

Máte příklad?

Sice v menším měřítku, ale ano. Koncem roku 2021 jsem přijal do spolupráce na přípravu na dva roky Lubomíra Petruše, juniorského mistra Evropy v cyklokrosu z roku 2007, který právě končil v týmu Alpecin-Fenix. Dalo by se říct, že v té době byl na hranici svých sil a vyčerpání. Věděl jsem, že pokud bychom v přípravě opakovali náročné tréninkové dávky, nikam by to nevedlo. Navázal jsem tedy na program, kterým si procházel, ale ubrali jsme na intenzitě, naopak přidali na komfortní vytrvalosti v kopcích a na horském kole a zařadili jsme také posilovnu. Až po plném zotavení jsme postupně přistupovali v intenzivním tréninkům. Rázem se mu FTP vyhouplo k hranici 6,6 W/kg. V následujících dvou sezónách v týmu D2Mont jsme s Lubošem pozorovali jeho historické výkonové vrcholy, které se blížily parametrům absolutní světové špičky. Vyhrál například tři etapy na Ischgl Iron Bike, a v roce 2023 získal svůj poslední domácí mistrovský titul v maratonu horských kol. Škoda že se tohle nepodařilo v předchozích letech v profi kontraktech. 

Jak se měnily parametry elitních cyklistů časem?

Dřív bývala u nejlepších světových závodníků úroveň na FTP okolo 5-5,5 W/kg, závodníci bývali v průměru také těžší. Výraznější skok výkonnosti obecně přišel koncem devadesátých let. Po době Armstronga, kdy se pracovalo se zakázanými látky, následovala stagnace po zavedení přísnějších dopingový pravidel, až poté se začalo efektivněji a specifičtěji trénovat. V posledních letech už roste výkon pozvolně, zlepšují se technologie a týmová práce. 

Jak se to projevuje v pelotonu?

Jen si vezměte třeba mnohem nebezpečnější dojezdy. Je to způsobeno tím, že mnohem víc lidí je špičkově natrénovaných. Vidíme online jak trénují týmy Uno-X, Bora, Red Bull, i když ani oni nepustí úplně všechno. My oproti nim netrénujeme o tolik hůř. Cyklistika je dnes výběr genetického fondu. Mladí kluci mají všechno načtené, znají data, žijí tím. Slezou z kola a už si hledají čísla. Znovu ale připomínám, že více není lépe, narážíme na limity regenerace. Důležitá je variabilita srdečního tepu, biochemické markery, udržení zdraví! Z literatury vím, že se zkoušely i dvanáctihodinové tréninky a mnozí včetně třeba Frooma, se nechali veřejně slyšet, že to nebyla rozumná cesta. 

Mění se důležitost parametrů. Který nejdůležitější uznáváte a sledujete – watty, VO2max, tepy? 

Jde určitě o kombinaci všech těchto funkčních parametrů a metrik. Co mě praxe ale učí, je nenechat se ohromit vysokým VO2max ze zátěžových testů. Je to příjemný parametr, ale rozhodně ne spásný. Setkal jsem se s řadou závodníků dosahujících VO2max i nad 80 ml/kg/min, ale současně velmi průměrných závodních výsledků. Oproti tomu jsem sledoval závodníky s VO2max okolo 69 až 75 ml/kg/min a současně špičkovými výsledky v závodech. Ty ovlivňují další metriky jako FTP – Function Treshold Power, MAP – Maximal Aerobic Power, nebo FRC-Functional Reserve Capacity, ale také exaktně nepoměřitelné závodní myšlení, míra odolávání stresu a další. Dnešní cyklisti jsou štíhlí s výborným BMI, VO2max okolo 80 ml/kg tak mají vlastně skoro všichni. Musí ukázat ještě něco víc.

Těšíte se, jaké know-how přinese z QuickStepu zkušený Pepa Černý? 

Jeho přístup a jednání mě naprosto mile překvapilo. Ihned na prvním setkání se mnou se sám od sebe rozpovídal o tréninku, o trenérech a závodnících a systému, kterým si prošel. Myslím, že jeho příchod je pro nás ohromným přínosem, jak na úrovni informací a přístupu, tak motivace. Shodli jsme se v názorech. Je přirozené, že lepší jdou za lepším. Ale potvrdilo se, že ani my jako konti tým nemusíme trpět komplexem, že neumíme trénovat. 

Tréninkové plány pro kluky z Kaspera stavíte, předpokládám, individuálně podle věku i závodního charakteru, že? 

Řekněme, že v listopadu a prosinci mohl být trénink relativně společný, ale od nového roku ho budeme rozdělovat určitě podle fenotypu na sprintery, vrchaře a časovkáře. To je samozřejmost. V průběhu sezóny je pak trénink a celý proces vysoce individualizovaný, a to i z důvodu závodního programu, případných nemocí a podobně.

Prozradíte trochu osobní detaily, kdo je nejpilnější a koho naopak potřeba víc honit?

S tímto problémy nemáme. Jen občas musím některým klukům připomínat, aby mi hlásili dopředu změny v kalendáři, nebo naopak nahráli absolvovaný trénink obratem. Ale že by byl někdo hujer nebo jiný flákač, to tu naštěstí nemáme.

Hlavní cíle míří na silnici, ale máte i dva cyklokrosaře Boroše a Ježka. Dlouholeté české jedničce letos trošku chybí jiskra, naopak mladík šel doma nahoru, ale potřebuje ještě v mezinárodní konkurenci zajet. Na čem se teď s nimi pracuje?

Prvně bych rád vyzdvihl výrazné zlepšení výkonnosti Václava Ježka. Udělal ohromný kus práce s uznávaným belgickým trenérem Pieterem Timmermansem. Minimálně do mistrovství světa do jejich spolupráce neplánuji zasahovat. Bory se drží svého standardu a pracujeme na tom, aby jeho forma vrcholila směrem ke světovému šampionátu v Hulstu. Je pravda, že po silničním mistrovství světa ve Rwandě se trošku trápil s nachlazením a táhlo se mu to v první části cyklokrosové zimy. Přiznal, že se mu nezávodí s lehkostí, ale věříme že se postupně zase zvedne. 

Zabýváte se také výživou. Opět ponecháváme individuální specifika somatotypům, nebo držíte hlavní linii? Máte svoji specialitu?

Výživu a nutriční protokoly konzultujeme s naším odborníkem a dodavatelem výživy značkou Nduranz. Závodníci mají rozepsané gramáže sacharidů v závislosti na náročnosti tréninku a dodržují individualizované protokoly. Mimo sedla dodržují racionální přístup k výživě poskládaný na základě klidového metabolismu a rozpočítaných makronutrientů.

Jak teď vypadá plán přípravy, jak pokračuje další samostatná příprava ve Španělsku a doma?

Program je v první polovině ledna více individualizovaný v domácích podmínkách. Většina závodníků se pak společně setká v polovině ledna ve Španělsku, kde budou trénovat někteří ve skupině, někteří sami, ale bez týmového vedení. Navazuje společné soustředění kompletního týmu i vedení od 7. do 21. února. Tam bude důraz na výsledky testů, už v březnu se závodí.

První část rozhovoru najdete Cyklistika je výběr genetického fondu, říká datový expert a trenér Řehoř z Kasper crypto4me