Kasia Niewiadoma-Phinney přijela na Mont Ventoux jako vítězka Tour de France Femmes z roku 2024. Odjížděla z něj jako autorka výkonu, který může patřit k referenčním momentům moderní ženské cyklistiky. Legendární stoupání zvládla přibližně za 55 minut při odhadovaném výkonu 5,31 W/kg – navíc v jeho nejvyšších pasážích bojovala sama proti prudkému protivětru.
„Myslím, že tímhle vítězstvím můžu motivovat spoustu lidí, a nejen ve sportu, ale také v běžném životě. Člověk musí pořád bojovat a věřit. I když vám ostatní říkají, že už nepatříte mezi nejlepší, dokud sami věříte, že můžete dokázat úžasné věci, je možné úplně všechno. Myslím, že dnes jsem to dokázala i sama sobě,“ řekla Niewiadoma-Phinney po dojezdu.
Čísla, která ukazují mimořádnost jejího výkonu
Mont Ventoux měří při výjezdu z Bédoinu zhruba 15,7 kilometru závodního stoupání až do nadmořské výšky 1 910 metrů. Už samotná délka výkonu je proto důležitá.
Niewiadoma se nepohybovala na hranici svých možností deset nebo dvacet minut. Odhadovaných 5,31 W/kg držela přibližně 55 minut.
A nešlo o laboratorní test ani horskou časovku absolvovanou v ideálních podmínkách. Mont Ventoux přišel až v závěru 146,8 kilometru dlouhé sedmé etapy Tour.
Navíc v podmínkách, které jejímu sólu rozhodně nepomáhaly. Po výjezdu z lesa u Chalet Reynard se Niewiadoma dostala na odkrytou část hory, kde foukal silný protivítr. Sama proto věděla, že pokud chce uspět, musí do této pasáže přijet s náskokem.
„Potřebovala jsem být co nejmenší a snažit se náskok udržet. Čím prudší kopec, tím lépe pro mě. Kvůli větru a mírnějšímu sklonu už jsem se jen snažila zmenšit svůj profil a držet odstup,“ popsala.
Útok 9,5 kilometru před cílem
Celé představení je ještě působivější při pohledu na způsob, jakým Niewiadoma závodila. První útok mezi favoritkami vyzkoušla jedenáct kilometrů před cílem Demi Vollering. Udržely se jí pouze Niewiadoma a dosavadní vedoucí žena Tour Marlen Reusser.
Polka ale nečekala na závěr. Devět a půl kilometru pod vrcholem nastoupila a odjela sama. Vollering ani Reusser okamžitě nezareagovaly a místo pronásledování začaly taktizovat mezi sebou. Niewiadoma získala přes minutu a v jednu chvíli se její náskok blížil dvěma minutám.
„Když jsem slyšela, že mám náskok přes minutu, říkala jsem si, že musím jednoduše pokračovat a tlačit dál,“ vzpomínala.
Na otázku, zda ji Vollering s Reusser podcenily, ale odpověděla odmítavě: „Nemyslím si, že mě podcenily. Spíš podle mě začaly hrát hru mezi sebou, kdo bude stíhat. Viděli jsme něco podobného na Giru. Tam jim risk vyšel, takže možná zvolily stejný přístup.“
Tentokrát ale risk nevyšel. Niewiadoma zvítězila o 1:16 před Vollering, třetí Elisa Longo Borghini ztratila 1:42 a Reusser 1:46. Polka tím převzala žlutý dres a dvě etapy před koncem vede Tour o 15 sekund před Vollering.
Ženský Ventoux má svůj první velký etalon
Výkon Niewiadoma je zajímavý i z historického hlediska. Ženská Tour se na Mont Ventoux v současné podobě podívala poprvé, takže její čas se okamžitě stává referenční hodnotou pro další generace.
A hodnota 5,31 W/kg po dobu přibližně 55 minut ukazuje, kam se výkonnost nejlepší části ženského pelotonu posunula.
Podobná čísla je zároveň potřeba číst správně. Údaj W/kg je odhad výkonu, který vychází z parametrů stoupání, času, předpokládané hmotnosti závodnice a dalších proměnných. Nejde automaticky o hodnotu naměřenou wattmetrem Niewiadoma. Přesto poskytuje mimořádně zajímavé měřítko jejího výkonu.
Mužským etalonem zůstává Pogačarův Plateau de Beille
Pro představu, kam se posunuly absolutní vrchařské hranice profesionální cyklistiky, lze výkon Polky zasadit vedle nejslavnějšího mužského etalonu posledních let.
Tadej Pogačar v roce 2024 překonal historický rekord výjezdu na Plateau de Beille. Stoupání dlouhé 15,5 kilometru s průměrem těsně pod osmi procenty zvládl za 39:25. Databáze Watts2Win jeho výkon odhaduje na 6,88 W/kg.
Šlo o čísla, která výrazně překonala předchozí historické časy na stejném stoupání. Pogačar tehdy porazil také Jonase Vingegaarda, který vyjel Plateau de Beille za 40:30 při odhadovaných 6,71 W/kg.
Přímé porovnávání mužských a ženských hodnot ale nemá příliš velkou vypovídací hodnotu. Rozdílné jsou fyziologické parametry, průběh etap i samotná stoupání.
Zajímavá je spíš paralela. Pogačarův Plateau de Beille se stal referenčním výkonem současné mužské cyklistiky. Niewiadoma nyní na Mont Ventoux vytvořila výkon, ke kterému se může ženský peloton při dalších velkých horských bitvách vracet.
Zajímavý podtext legendárního výkonu
Za čísly se navíc skrývá příběh závodnice, která na velké vítězství dlouho čekala. Niewiadoma v posledních letech opakovaně končila těsně pod nejvyšším stupněm. Na Tour byla dvakrát třetí, v roce 2024 ji vyhrála, ale etapový triumf jí až do pátečního výjezdu na Ventoux chyběl.
Tentokrát odmítla čekat na sprint nebo na chybu soupeřek. Zaútočila devět a půl kilometru před vrcholem nejslavnější hory letošní Tour a riskovala všechno.
Výsledkem bylo 55 minut na Mont Ventoux, odhadovaných 5,31 W/kg, první etapové vítězství na Tour a žlutý dres. „Dokázala jsem sama sobě, že je možné úplně všechno,“ řekla. Po tom, co předvedla na Mont Ventoux, tentokrát ta věta vůbec nezní jako klišé.
