Jel se tu pouze covidový belgický šampionát v roce 2022. Trať nabízí hodně písku, jede se i přes duny na veřejné městské pláži. „Rozdíly se mohou nejlépe vytvořit právě tam, kde to vypadá podobně jako v Ostende. Nejtěžší úsek bude při návratu na vojenské území, až se to rozjezdí, jistě se bude i slézat z kola a běhat. Upravili jsme jen detaily, je to z 99% stejná trať,“ říká bývalý trojnásobný mistr světa Erwin Vervecken z pořadatelského týmu Golazo.

Wout van Aert vyhrál v Middelkerke belgický mistrák v roce 2022.
Nebezpečí hrozí i od hrbolů z podhrabaných králičích nor. Na téměř nedotčené půdě se objeví občas i zapomenutý šutr nebo cihla.
Příprava zde tedy byla komplikovanější, neboť vjezd k vojákům vyžaduje speciální povolení. „Projeli jsme si jen odpolední oficiální trénink. Trať byla rychlá a suchá, nerozježděná, bylo teplo a jasno. Ale vidím to hodně těžké technicky i fyzicky. Domácí si tam jsou na první pohled jistější, pro řadu našich juniorů to bylo první setkání s takovým terénem,“ hlásí šéf české reprezentace Michal Bednář.
Jen Michael Boroš a Kateřina Hladíková (23) dorazí až v pátek večer, ale závodí až v neděli. Český tým čítá 9 závodníků, 2 trenéry, 5 mechaniků, fyzioterapeuta a kuchaře. Vedle Zemanové (8. v elite) se v nejvyšší mezinárodní konkurenci letos obrousil na X20 Trofee v Lokerenu minulou neděli jen Maximilian Kerl (22. v závodě do 23 let).
Kde hledat elitní favority? „Nazval bych to vztahem lásky a nenávisti k tomuto terénu. Třikrát jsem v písku vyhrál belgický šampionát, ale nikdy jsem na písku neuspěl v mezinárodní konkurenci,“ přemítá Thibau Nys, obhájce bílého dresu s hvězdami. Naopak za specialista na písečný povrch bývá považován jeho belgický krajan silák Laurens Sweeck. A nezapomeňte na Michaela Vanthourenhouta, který má jako obvykle dobrý start do zimy, a navíc Evropu vyhrál už dvakrát. Zato jeho týmový parťák, loni broznový, Eli Iserbyt odkládá po dvou operacích tříselné tepny návrat do boje aspoň o měsíc. Obhajoba historického stříbra Španěla Felipe Ortse Lloreta je zahalena spíše oparem očekávání.

Nejzářivější jména ještě odpočívají po silniční sezoně. Třeba takový Wout van Aert se vydal do Spojených států, nejprve navštívil fabriku Cervélo a testoval novou helmu na závodním okruhu v Porsche, a pak vyrazil na basketbalovou NBA. Zaházel si na koš s jejími protagonisty a pak je vzal na kolo…
Mezi ženami se experti jednoznačně přiklánějí k Lucindě Brand (mistryně Evropy 2021, loni bronzová), už ve 46 startech v řadě ve třech letech na stupních vítězů! Děje se tak zvláště po onemocnění obhájkyně posledních tří titulů Fem van Empel v minulém víkendu. Dál to může vypadat zajímavě, neboť stále ještě nenaskočily do sezony další nizozemské hvězdy Ceylin Carmen del Alvarado (loni stříbro) či Puck Pieterse, která řádila nejen na silnici, ale i na horském kole. Zato se daří Italce Saře Casasole nebo Belgičance Marion Norbert-Riberolle, případně i další nizozemské divě Aniek van Alphen.
Program ME (pouze elitu vysílá Eurosport/HBO Max)
sobota
11.00 juniorky (Bukovská, Grohová, Drhová, Šíslová, Rothbauerová)
13.30 muži do 23 let (Ježek, Kerl, Bažant, Hojka, Lienert)
15.00 ženy (Zemanová)
neděle
11.00 junioři (John, Svoboda, Panuš, Pazourek)
13.30 ženy do 23 let (Gottwaldová, Douděrová, Hladíková)
15.00 muži (Boroš)