Britové patří v posledních letech k nejsilnějším zemím v mnoha cyklistických disciplínách. Na silnici vyhráli britští cyklisté všechny Grand Tours, světový šampionát a mnoho dalších podniků WorldTour. Na dráze posbírali nespočet olympijských medailí a duhových trikotů a úspěchy přicházejí i v horské cyklistice, cyklokrosu a v BMX. Za posledních dvacet let nebyla žádná jiná země na takovém vzestupu.

Základním stavebním kamenem postupného úspěchu britské cyklistiky byla stavba prvního krytého velodromu v Manchesteru. Ten byl postaven v roce 1994 díky snaze města Manchester uspořádat letní olympijské hry. Ty se zde nakonec nekonaly, ale velodrom stojí. Stavba 250 metrů dlouhé dráhy s kapacitou pro 3500 diváků byla zpočátku kritizována. Cyklistika v Británii v té době nebyla zrovna velkým sportem a mnozí se obávali, že hala nebude dostatečně využita.

Velodrom financoval stát a bylo proto logické, že se kritici ptali na využití takového projektu. Dnes patří k nejvytíženějším drahám na světě. Slouží nejenom britským reprezentantům, ale také veřejnosti a před nástupem epidemie covid-19 byla hala rezervována na několik týdnů dopředu. Později se v blízkosti velodromu postavila krytá trať pro BMX a venkovní trať pro horská kola. 

Rozvoj celé britské cyklistiky začal na dráze. Díky stavbě velodromu měli britští cyklisté kde trénovat v ideálních podmínkách, talentovaní závodníci se zlepšovali a dosáhli na medaile, světové tituly a vítězství ve světových pohárech. Díky tomu British Cycling (národní svaz) dosáhl na více peněz z dotačních programů pro sport. A mohl financovat celý rozvoj. Navíc se cyklistika díky úspěchům na Olympiádě stala mnohem populárnější a bylo snazší přivést ke sportu větší počet dětí a díky tomu i více talentovaných dětí.

Na dráze začínali téměř všichni nejlepší současní britští cyklisté. Mark Cavendish, Geraint Thomas, Bradley Wiggins, bratři Yatesovi a další sbírali mezinárodní úspěchy nejdříve na dráze. Také Tom Pidcock, současný největší britský talent a světový šampion v cyklokrosu, na horských kolech a na silnici má bohaté zkušenosti s dráhovou cyklistikou.  

Česká cyklistika by si z toho mohla vzít příklad. Medaile na dráze nejsou pro české reprezentanty nedosažitelné ani dnes, příkladem jsou sprinteři s Tomášem Bábkem v čele. Ale s krytou halou by bylo mnohem reálnější získat úspěch i ve stíhacích disciplínách, které mají přece jen blíž k silniční cyklistice. A úspěchy ve stíhačce, v bodovacím závodě, v omniu a v madisonu nám teď chybějí.      

Jenže samotný velodrom nestačí. Zásadní je dobré vedení rozvoje celé cyklistiky. A také dostatečné financování. Britové jsou úspěšní zejména díky financování skrze národní loterii. A nepodporují jen nejtalentovanější, ale snaží se o růst celé cyklistiky, aby se do ní zapojilo co nejvíce lidí. Aby vznikaly kluby, oddíly, závody, aby se zlepšila infrastruktura a cyklistika byla bezpečnější a na kole jezdilo co nejvíce lidí. 

„Stejně jako musíte vytvořit cestu k úspěchu talentovaným cyklistům, potřebujete držet za ruku každého potenciálního cyklistu až do bodu, kdy může sám začít jezdit, nebo kdy si najde svou skupinu nebo klub,“ říká Ian Drake, bývalý šéf British Cycling. „Nakonec se snažíme dělat dvě věci - vyhrávat medaile a přimět více lidí ke sportu. Pokud těchto dvou věcí dosáhnete, získáte dynamiku a růst. Díky tomu mají medaile větší smysl.“
Největším úspěchem British Cycling tedy nejsou vítězství Bradleyho Wigginse, Chrise Frooma, Marka Cavendishe, Simona Yatese, Toma Pidcocka, Chrise Hoye, Lizzie Deignan a dalších, ale každoroční nárůst počtu aktivních cyklistů a rostoucí zájem britské veřejnosti o cyklistiku. To by mělo být cílem i Českého svazu cyklistiky a i když brněnský velodrom není ani zdaleka jediným klíčem rozvoje, mohl by být dobrým základem. Pokud by cyklistice přinesl úspěchy a následně také více peněz z veřejných zdrojů, podpořil by nejen druhovou cyklistiku, ale i ostatní disciplíny. Stejně jako se to podařilo velodromu v Manchesteru.