„Právě značím v lese a skoro to není potřeba, jak je to tu už vyježděný od trénujících borců,“ hlásí duše závodu Radek Beny Beneš. „Vybrali jsme tři úseky ze silniční verze, Ujkovickou pískovnu, Jabkenice a Pěčický písák a k tomu pomotali další pasáže, pospojovaný silničními přejezdy. Nejdelší má ale jen asi osm set metrů,“ charakterizuje trasu s jedním zaváděcím, pak dvěma plnohodnotnými okruhy, na nichž čekají tři tvrdé kopce. „Tam budou fandit krampusáci, těšte se,“ láká Beny. Na trati budou čtyři občerstvovací stanice a servisní zóny.

Přihlášeno je zatím 171 závodníků, poslední šance bude v pátek od 17 do 20 v závodní kanceláři na startu. Předpověď slibuje páteční deštík a možná i drobné sobotní přeháňky. Beny sám, jak je jeho dobrým zvykem, připravil i trofeje - speciální edici beranů pro všechny vítěze. Na prize-money bude 6-4-3 000 Kč pro muže i ženy, (ty samé sumy čekají na nejlepší v pořadí poháru).

Ucházet se o ně bude především Petr Vakoč, bývalý elitní silničář, který se intenzívně věnuje gravelům, letos naposledy byl třetí na Theriftislandu a podlehl na Monsterrandu jen známému Romainu Bardetovi. A pak bikový maratonec Filip Adel (Superior), který má k ruce týmového parťáka Vojtu Neradila. „Doufám, že správně vyležím formu, mám nejvyšší ambice,“ říká. 

Trať si poctivě a opakovaně najel. „Jsou tam dva kopce, podruhé se to může natáhnout a nadělit, nemyslím si ale, že by odjel jen jeden člověk, zbývá odtud ještě strašně daleko do cíle, okolo pětačtyřiceti. Pak vím o dvou polňačkách, kde – kdyby zapršelo – hrozily problémy i se zanesením kol jílem. Bude důležitý jet ve skupině, závěr není snadný ani těžký, podle mě zbyde pět šest lidí, finiš je do kopce, nepůjde o čistý spurt,“ předpokládá vývoj. 

On sám trošku upřednostňuje domácí gravel před mistrovstvím světa v maratonu ve Švýcarsku, kde čeká brutální převýšení k pěti tisícům metrů. Proto se naopak na něj šetří obhájce gravelového titulu Martin Stošek, který tak bude chybět. Zato velké ambice má Petr Fiala (FanyGastro/L27/Integray), promluvit do dění na špici by měl i Tomáš Kalojíros, možná i další borci jako lídr poháru Patrik Lienert (ČEZ Tábor), pokud přijede třeba Michal Kukrle (ATT Investments). 

Mezi ženami chce prodloužit držení mistrovského dresu hlavně Kristýna Zemanová (VIF cycling). Pojede i všestranná Kateřina Douděrová (Dukla Praha), která získala první titul v roce 2022 jako teprve šestnáctiletá. Uchazečkou o medaile zůstává Nikol Flašarová, na gravelu se ukázala i Jana Milec-Jiřincová, královna Road Cupu. Legenda lyží i kol Kateřina Nash sice tráví tradičně prázdniny doma v Prachaticích i se svým americkým přítelem Geoffem Kabushem, ale v 48 letech už na rozšíření sbírky medailí nemyslí. Chystá se až na pohodové Blinduro do České Kanady.

Lawi Tour dotvoří nominaci na mistrovství světa na gravelu v říjnu (11.-12.) do nizozemského jižního Limburska, kam míří i Mathieu van der Poel nebo Tom Pidcock. Předběžnou jistotu mají Adel, Vakoč, Stošek a Zemanová. Jet by měl i Adam Ťoupalík (Tietema Unibet), který vyhrál světovou sérii v Polsku. „Další jsou ve hře, musejí se ukázat, anebo pak pojedou jako samoplátci,“ říká Petr Brudr Svoboda, šéf gravelu, který ve svazu spadá do cyklokrosové sekce. Termín mistrovství Evropy v Avezzanu v Itálii (21. 9.) byl vyhlášen na poslední chvíli, proto se tam pojede pouze z týmových rozpočtů…

Mistři ČR v gravelu

2022 Marek Rauchfuss a Kateřina Douděrová

2023 Marek Rauchfuss a Eliška Hanáková

2024 Martin Stošek a Kristýna Zemanová

A ještě si dovolíme připojit popis trati z pera jejího (spolu)stavitele Petra Bittmana, který ji pokřtil i vlastní zlomeninou.

Když odstartuješ v srdci Vinařic, víš, že jsi doma. Ale jen na chvíli – pak tě pohlcuje trať, která tě zkouší na všech frontách. První tři kilometry tvoří silnice do Sýčiny. Zaváděcí tempo, nervozita v pelotonu, každý hraje šachy ve vlastní hlavě. Pak cvaknutí – nájezd na šotolinu. První vlna prachu, první výdech svobody. A začíná to…

Stoupání Vinařice. Šotolina a pak čistý asfalt, ale žádný pokoj. Postupně rostoucí sklon rozdělí peloton jako žiletka. Nahoře nejedeš jen do výšky – jedeš do reality závodu. Travnatá stezka tě přesune jako portál do jiného světa.

Magnet a Masarykova lípa. Bojetice tě přivítají krátkým, ale nepříjemným stoupáním – přezdívaným právem Magnet. Přitáhne ti pulz do červených čísel. Pak míříš mezi pole, kolem legendární Masarykovy lípy. Chvíle na nádech? Jen pokud si to dokážeš vybojovat.

Technické peklo ke Kladěrubům. Sjezd k agrofarmě, průlet ke křížku a pak – pískový, rozbitý sjezd. Zadní kolo tančí, přední modlí se o trakci. Kladěruby nejsou město, jsou test.

Hlína, tráva, kámen… a Žerčice. Polní cesty střídají hlínu, trávu, a pak krátký kamenitý sjezd do Žerčic. Tady nečteš trať – tady ji cítíš v pažích a v třesoucím výrazu.

Stoupání Kobylnice. Cyklostezka ti dá falešnou naději, ale pak přijde Kobylnice. Začátek jemný, ale klamavý. Pak sklon 12 %, rozbitý asfalt, pak hladký finiš – a ty. Buď to dáš, nebo tě to semele.

Strade Bianche po česku. Za výjezdem je mírná, ale rozbitá sekce, plná stěrku – a pak Ujkovický písák. Krásný pískový segment, připomínající slavnou Strade Bianche. A právě tady víš, že tohle není jen závod. To je rituál.

Lesy, singltreky a pastviny. Ledce, Ledecký písák, Svatojiřický les… mix singletracků, šotoliny, travnatých nástrah. Tady závod přechází v tanec – pokud umíš tancovat na štěrku.

Kruh se uzavírá. Jabkenice, Kosořice, Pěčice, Dobrovice… zpět na známou šotolinu. Nádraží je přelomem – nastoupíš znovu do Vinařic a pohlédneš do tváře kopce. Teď už víš, co přijde. Ale to neznamená, že to bude snazší.

Cílový výdech. Dvě kola. Dvě tváře závodu. Ale jen jedno tělo, které to musí snést. Lawi Tour 2025 je víc než závod. Je to lekce odvahy, techniky a duše. Kdo projde Vinařicemi podruhé – ten už ví. Gravel není jen povrch. Je to stav mysli.