Dopředu si nastupuje Zdeněk Štybar a udává tempo. Skupina se rovná do dvojic, jede za provozu, byť klidnějším územím, řidiči vypadají chápavě. Mnozí přijeli rovnou z kanceláře a pomalu přepínají prstoklad z klávesnice na přehazovačku. Slunce svítí, trošku fouká, jede se na pohodu.
„Loňská premiéra z Vítězného náměstí v Praze se nám osvědčila. Teď jsme ji posunuli až sem a vydali se po skutečné trati první karlovarské etapy,“ říká Milan Kalouš, business development manažer Czech Tour. Poctivě šlapou asi čtyři desítky zástupců partnerů závodu.
Nejpočetnější zastoupení hlásí ti hlavní – Allwyn v čele s kapitánem, resp. generálním ředitelem Alešem Veselým. Vyrazil i Jiří Maláček, šéf marketinku Škody. Vedle něho jeden z velkých prodejců Libor Menčík z rodinného Autokomplexu, bývalý zdatný veslař i terénní triatlonista, stále ve formě. „Jsem rád, že můžu být u toho a pomoct. Loni jsme dodali flotilu vozů, letos ukážeme v Praze na startu a v cíli na Ještědu poprvé v Česku novou Škodu Peaq,“ říká.
Míříme přes Horní Bezděkov, Bratronice a Běleč k Sýkořici, zdejší obávaný kopec naštěstí směrem dolů. Povětšinou kvalitní asfalt, osvěžující přírodní scenérie. Kdo zdejší terény nezná, můžeme jen doporučit. „Kluci to trošku rozjeli, čekáme nahoře,“ omlouvá se Štybar, vracející se ke grupetu, na stoupání z Nižboru,v jehož sklárně se vyrábějí i trofeje pro Tour de France.
Statečně dupe i Robert Kolář, prezident Czech Tour, na svém Pinarellu. „Mám svůj okruh doma v Bedřichově v Jeseníku, ale jezdím sám, takže nemám najetá ta rychlejší tempa,“ přiznává možná nejstarší člen pelotonu. Z doprovodného vozu i jeho parádně „pokropí“ Markéta Navrátilová, elitní fotografka Tour de France. Servis vskutku bezvadný.
„Budu tady s Czech Cycling Academy, přidám se i ke komentování, projedu si průjezdy městy a přidám postřehy organizátorům. Moc se těším. Taky jak potkám zase lidi z QuickStepu, už jsme si psali s Bobem Jungelsem, to je můj moc dobrý kamarád. A kdo vyhraje? Vypadá to na těžký závod, ale uspět nemusí jen čistý vrchař. Řekneme si po první etapě na kopci. Forma bývá jiná na začátku sezony než v srpnu a těžko něco odhadovat,“ vypráví Štybar, už druhým rokem cyklistický „důchodce“.
Vypadá stále dobře, byť krčí rameny, že moc nejezdí. „Mám hodně aktivit, jsem pořád na cestách mezi Českem a Belgií. Jdu se občas takhle projet, ale tréninky se to nazvat nedá,“ usmívá se. Loni si zaběhl „z voleje“ pražský půlmaraton (za 1:21), na plnou porci si však bez přípravy netroufá. „Nechci si přivodit nějaký zranění. Ale běhat mě baví, jednou se mi to třeba povede nachystat. Přemýšlel jsem i o Ironmanovi, to je ale velká časová investice, uvidíme,“ dodává.
Ani jsme se nenadáli, slunce klesá k obzoru a vracíme se na základnu. Poctivých 62 km s převýšením 797 metrů a spotřebovanými 1628 kaloriemi mi ukazuje komp. V Kolo a káva hrneme limo a dort, zdejší větrníky a laskonky chutnají náramně. Místní šéf Denis Fialka přijel s námi a už se zase zapojil do práce. Ještě tombola, kdy šťastná ručka Soni Ježkové odmění tři účastníky parádními cenami, a můžeme domů. I když se vlastně ani nechce. Ale ostrý start skutečné Czech Tour už se blíží za pár hodin…
