Nys (Baloise Glowi Lions) ujel na odměklé trati v odpoledním slunci všem už v prvním kole. Chvíli se ho udržel Joris Nieuwenhuis (Ridley), ale pak spadl a Nysovi už stačilo hlídat vzrůstající náskok, v posledním kole zahodit rukavice a v klidu si dojet pro desátou výhru své cyklokrosové kariéry. Z toho třetí ve světovém poháru po Waterloo (2023) a Benidormu (leden 25).
„Okamžitě jsem cítil dobré nohy a šel jsem do toho naplno. Ale viděl jsem v předchozích závodech tady, jak bylo těžké najít optimální stopu. Jakmile Joris spadl, věděl jsem, že toho musím využít. A když jsem získal náskok, neusnadnil jsem si to, ale měl závod pod kontrolou,“ řekl v cíli.
Nedávno vyhrál X20 Trofee Koppenbergcross i Flandriencross Hamme a v evropské bitvě podlehl jen Aertsovi. Ale taky zůstal až patnáctý v Rapencrossu a sedmý v Superprestigi v Merksplasu. S nevyrovnanou výkonností se potýkal i v minulých letech, je mu sice stále teprve třiadvacet, ale teď už mu přibylo dalších zkušeností i s dávkováním cyklokrosové závodní zátěže po silniční sezoně.
Oproti dosavadním závodům zde v Táboře přibyli Američané s výborným Andrewem Strohmeyerem (CXD Trek), který jezdil dlouho o top 10 a skončil 12. (-50). Zato stále chybí Eli Iserbyt (Pauwels Sauzen Altez), který tu vyhrál poslední světový pohár 2022. Drobné pády a podsmeky postupně zbrzdily řadu jezdců, Emiel Verstrynge (Crelan/Corendon) se ocitl na zemi nejmíň třikrát. Největší stíhačku předvedl Cameron Mason (Seven Racing) z páté desítky až na deváté místo (-37) v cíli. V posledním kole se sjela skupinka o druhé místo, z níž se na stupně prosadili Laurens Sweeck (Crelan Corendon, -8) a Nieuwenhuis (-10).
Domácí hero Michael Boroš (Elkov Kasper) se rozjel náramně. Jenže ve třetím okruhu (z osmi) mu spadl řetěz, nabral třicet vteřin a propadl se do třetí desítky. „Měl jsem technické problémy a pak už se nedalo vrátit dopředu. Na trati zbylo trošku ledových ploten, které nebyly vidět, musel jsem být pořád koncentrovaný,“ vysvětloval. Ve spurtu o sedmnáctou příčku podlehl jednomu z favoritů Michaelu Vanthourenhoutovi (Pauwels Sauzen/Altez), zdejšímu vítězi z roku 2020, který nepříjemně spadl v předposledním kole při nájezdu na asfalt.
„Forma jde nahoru, s výkonem jsem spokojený, i když to asi s tím umístěním zní divně. Atmosféra byla opět skvělá, nepopsatelná jako každý rok. A Nys? Je výborný, ale já ho viděl jen na začátku. K úniku mu pomohl Van der Haar, byla to týmová spolupráce,“ dodal.
Body bral nyní ještě druhý z Čechů, Jakub Říman (ATT Investments), 27. (-3:07), těsně za Markem Konwou (Luks Trójka Piaseczno), pravidelným účastníkem českého poháru. „Zasekl jsem se hned po startu po pdu skupiny přede mnou, ale pak jsem sjížděl a byl to z mé strany, myslím, slušný výkon. Nechyboval jsem v technice, a to je zásadní,“ hodnotil.
Za branou top 30 skončil 31. (-3:29) Matyáš Fiala (ATT), který by měl od nového roku posílit domácí tým ČEZ Tábor, kde bydlí, a zaměřit se ještě víc na cyklokros. „Já jsem se do toho pádu rovnou přimotal. Pak jsem sjížděl, už jsem byl na bodech, ale v posledním sjezdu mi to uklouzlo na ledě a spadl jsem znovu,“ řekl. Do světového poháru by rád znovu zasáhl před Vánoci v Belgii.
Nejlepším (a jediným) táborským členem byl 34. Pavel Jindřich (-4:16). „Po nemocích podal nejlepší výkon, jen si úplně zapomněl vzít gely, což se v závěru projevilo,“ hodnotil jeho trenér Petr Polívka.
Pořadatelé předvedli opět perfektní práci, i když lidí na první pohled a odhady nepřišlo tolik jako na mistrovství světa. Předběžně je ohlášena kandidatura na světový pohár i pro příští sezónu.
Kompletní výsledky najdete na cx.procyclingstats.com.
