Tirreno - Adriatico, které letos vyhrál Pogačar před Vingegaardem, odhalilo svou podobu ročníku 2023

04.12.2022 | Jiří Vlasák, foto: Tirreno-Adriatico

Tirreno - Adriatico, které letos vyhrál Pogačar před Vingegaardem, odhalilo svou podobu ročníku 2023

Tirreno-Adriatico, etapový závod dvou moří, vedoucí od pobřeží Tyrhénského k Jaderskému moři, napíše příští rok už 58. kapitolu. Závod s velkou tradicí, jehož vítězi se stali v minulosti nejlepší cyklisté světa. Poslední dva ročníky ovládl Tadej Pogačar, letos za ním skončil na druhém místě Jonas Vingegaard, který mu pak porážku oplatil při Tour de France.

Je to italský závod a závod nejvyšší kategorie UCI, proto je pro Italy mimořádně prestižní. Také ho 24x vyhráli a mezi vítězi nejdeme takové hvězdy, jako byli Francesco Moser, Giuseppe Saronni či Vincenzo Nibali, kteří si každý připsali po dvou triumfech. Naposledy se ale radoval Ital před deseti lety, to když v roce 2014 Nibali porazil Froomea a Contadora.

Poslední dva ročníky se staly kořistí Tadeje Pogačara, kterého na stupně vítězů doprovodili v roce 2021 Wout Van Aert a Mikel Landa a letos Jonas Vingegaard a znovu Landa. Pogačar tady v posledním ročníku předvedl famózní výkon umocněný sólovým představením v královské etapě, v níž dorazil do cíle o více jak minutu dříve než jeho nejbližší pronásledovatelé. V konečném pořadí za ním zůstali takoví borci jako Porte (Ineos), Hindley (Bora), Arensman a Bardet (DSM), Caruso a Bilbao (Bahrain), Pinot (FDJ), Ciccone (Trek), Pozzovivo (Intermarché), Urán (EF), jakož i Remco Evenepoel (Quick-Step).

Obdobně kvalitní startovní listinu a dramatický průběh lze očekávat i v příštím ročníku, jehož detailní podobu trasy v těchto dnech organizátoři odhalili.

Závod se uskuteční v termínu od 6. do 12. března, bude mít opět sedm etap, během nichž cyklisté ujedou 1.172 km a nastoupají 13.800 metrů. Startuje se v Camaiore 11,5 km dlouhou zcela rovinatou časovkou jednotlivců. Druhá etapa z Camaiore do Follonicy je jen mírně zvlněná, a i proto si může dovolit délku 209 km. Třetí z Folonicy do Foligna je ještě o 7 km delší, v první polovině se středně náročnými kopci, v druhé však opět spíše rovinatější.

Jestliže druhá a třetí etapa bude šancí pro sprintery, čtvrtá 219 km dlouhá z Greccia do Tortoreta dá příležitost výbušným klasikářům, kteří zvládnou nejlépe cílový okruh, v jehož průběhu se bude nutno čtyřikrát popasovat se sice kratším, ale strmějším výjezdem, na jehož vrcholu je umístěn i cíl. Tady se poprvé bude bojovat o vteřiny mezi lídry pro celkové pořadí.

To však bude jen předkrm před královskou etapou. Se 168 km z Morro d´Orro je druhá nejkratší z celého ročníku, ale s 3.800 výškovými metry a dlouhým cílovým stoupáním do Sarnano-Sassotetto nejnáročnější. Tady se s největší pravděpodobností rozdají hlavní trumfy do konečného pořadí. Ale dopečeno ještě nebude.

Předposlední etapa mající start i cíl v Osimo totiž měří 194 km, celá se jede ve stylu nahoru dolů v kratších kopcích, takže na computerech se nakonec ukáže až 3.000 nastoupaných metrů. Závěrečná etapa, která odstartuje v San Benedetto Del Tronto a skončí po 154 km tamtéž, je sice v první části dost kopcovitá, ale v druhé se najede na rovinatý cílový okruh, takže na konci to bude opět o sprinterech, kteří dokážou přežít bez újmy její první polovinu.

Loňský ročník nebyl co se trasy týče totožný, ale podobný. Časovku vyhrál Ganna (Ineos), tři etapy vyhráli sprinteři Merlier (Alpecin), Ewan (Lotto) a Bauhas (Bahrain) a ve třech si to rozdali vrchaři o konečné pořadí. Jednou uspěl Barguil (Arkéa) a dvakrát Pogačar (UAE).

Jiří Vlasák
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste