Z Vídně až pod Sněžku o prodlouženém víkendu

23.06.2022 | Jiří Dužár, Foto: Tomáš Slavík

Z Vídně až pod Sněžku o prodlouženém víkendu

Z Vídně po Sněžku – to zní jako pořádná porce kilometrů a dlouhé dny v sedle. Záleží ale, kterou Sněžku máme na mysli. Čtyřčlenná výprava bikepackerů se vydala na kolech a sedlech české výroby obkroužit Sněžku neboli Schneeberg, nejvyšší vrchol Vídeňských Alp, pod kterou se dá z rakouského hlavního města dojet již za pár hodin. Pohodlně se usaďte, po přečtení následující reportáže a prohlédnutí fotografií to totiž možná nevydržíte a sami se pod vrcholky Vídeňských Alp v Dolním Rakousku vydáte.

Bikepacking neboli cykločundr s brašnami, ve kterých si vezete vše potřebné a spíte venku nebo v penzionech, se těší čím dál tím větší oblibě napříč různými cyklistickými disciplínami. S myšlenkou alpského cykločundrování pouhých pár hodin za českou hranicí přišli Jirka a Martin, zakladatelé značky Posedla a autoři podcastu Ze života v sedle. Pro svůj nápad se jim podařilo nadchnout další dva vyznavače kulatých řidítek a rámů osazených brašnami, markeťáka Lukáše z Kolovny a uměleckého fotografa Tomáše.

Trasa výletu:

Prologue

Když se jede cyklistická výprava s autem, je to samé nakládání a vykládání. My jsme si chtěli tyto starosti ušetřit a soustředit se na prožitky z jízdy. Proto jsme zvolili cestu vlakem, kam jsme hodili kola s brašnami a zbytek už se odvíjel jenom podle našich sil. Kombinace vlaku a kola je navíc ten nejšetrnější způsob dopravy.

Po 4,5 hodinách pohodové cesty z Prahy jsme se ocitli ve Vídni. Bylo čtvrteční pozdní odpoledne, dopravní špička a v plánu bylo vyvézt se z města a přiblížit se úpatí hor. Navzdory automobilové hodince byl výjezd z Vídně na pohodu. Nevěřícně jsme po sobě pokukovali, jak bezpečnou a současně svižnou infrastrukturu tu mají. Městem jsme projeli jako nůž máslem a bez ochutnávky letní směsi ostřikovačů, které se nám často dostává na českých silnicích.

Po výjezdu z města jsme si na chvíli připadali jako na Pálavě. Aby taky ne, vinařský region, kde se daří zejména odrůdě ryzlinku vlašského, se táhne od českých hranic až na jih od Vídně. Abych těch česko-rakouských analogií nebylo málo, jako místo přenocování jsme zvolili lázeňské město Baden, které svou atmosférou nápadně připomíná města v západočeském lázeňském trojúhelníku, která vzkvétala rovněž za dob Habsburského panování. Není divu, že v Badenu rád pobýval Ludwig van Beethoven, který zde při letních pobytech složil velkou část 9. symfonie. Óda na radost od samého začátku!

Tip na večeři: Josefs Almkuchl, Erzherzog Rainer-Ring 2, 2500 Baden

Tip na ubytování: At the Park Hotel, Kaiser Franz-Ring 5, 2500 Baden

Den 1: Sněžka a vrcholky Vídeňských Alp

Na tento den jsme se nejvíc těšili, protože jsme chtěli spatřit pořádné hory. Zároveň to byla část trasy, která svým převýšením poprvé otestovala naše nohy a vybavení. K samotnému vybavení se ještě dostaneme v navazujícím článku. Testovali jsme totiž ocelové modely Verne od pražské rámařské značky Repete a k tomu sedla Joyseat od Posedla vyrobená na míru pomocí 3D tisku.

Z Badenu jsme pomalu ale jistě začali nabírat výškové metry. Před vjezdem do prvního alpského údolí jsme ještě stihli parádní chřestové menu ve Winzendorfu a pak už jsme jen šlapali čtyřikrát nahoru a dolů, což dohromady hodilo převýšení kolem 2000 metrů. Byl pátek a na úzkých silničkách v horách panoval božský klid, který občas přerušila zvuková kulisa kravských zvonců. Užívali jsme si teplé jarní počasí, kvetoucí třešně a hladký asfalt střídaný štěrkem, na což jsme se připravili obutím širokých plášťů. Namotat trasu by v pohodě šlo čistě po silnici, ale naši výpravu bavily i cesty nezpevněné.

U vesnice Grünbach am Scheenberg jsme ji poprvé spatřili. A ona nás na oplátku nespustila z dohledu celou druhou polovinu trasy. Rakouská Sněžka je nejvýchodnější a zároveň nejsevernější horou celého alpského pohoří, s nadmořskou výškou přes 2 kilometry (konkrétně měří 2 076 m). Mít víc času, určitě bychom se vypravili na výlet zubačkou až k samému vrcholu. I tak bylo ale zážitků dost a k tomu i pořádný hlad, který umocnily opakující se defekty na Martinově kole. K našemu ubytování jsme naštěstí dorazili za světla a zážitky stvrdili vydatnou rakouskou večeří a pivem.

Tip na oběd: Puchegger-Wirt, Bahnhofpl. 86, 2722 Winzendorf

Tip na ubytování s večeří: Hotel Zur Schubertlinde, Badstraße 4, 2733 Grünbach am Schneeberg

Den 2: Alpským podhůřím zpět k vinicím

Druhý den ve Vídeňských Alpách byl podobně bohatý na výškové metry jako ten první, ale o 50 km delší, a tím pádem i jezdivější. Nejtěžší stoupání na nás číhalo v lese hned zkraje a na vrcholu jsme se pak rozloučili se Sněžkou. Bylo na čase putovat horami a podhůřím a pomalu nabírat směr zpátky k Vídni. Jízda to však byla neméně epická, s velkou porcí kvalitního asfaltu, který si bohužel oblíbily i balíky motorkářů, nechápající naši rychlost ve sjezdech, kde se nás snažily horko těžko setřást.

Zásoby energie jsme doplnili v dalším rodinném penzionu. Ty během víkendů praskají ve švech. Ani ne tak pod náporem zahraničních turistů jako spíš místních, kteří si volné dny umí užívat rodinným hodováním. 130 km v kopcovitém terénu a s brašnami neubíhalo zrovna nejrychleji. Čím více jsme se blížili k cíli, tím jsme jeli rychleji a mluvili méně. Od 100. kilometru nás ale čekalo pouze klesání a průjezd lázeňským městečkem Baden a za něj – až do samého srdce vinařské oblasti, položené jižně od Vídně.

Poslední noc jsme zakončili stylově – v odsvěceném kostele a vinařství s výbornou rakouskou kuchyní. V biotopu u kostela se majitelům podařilo vybudovat tak čisté prostředí, že se jim tam usídlily žáby. Po 2,5 dnech v sedle nám ale ve spánku nemohl zabránit ani hudební doprovod žabí kakofonie.

Tip na oběd: Furtner Gasthof & Schilifte, Klausbach 16, 2663 Rohr im Gebirge

Tip na ubytování s večeří: Freigut Thallern (ubytování), Thallern 1, 2353 Gumpoldskirchen + Klostergasthaus Thallern (večeře), Thallern 2, 2352 Gumpoldskirchen

gallery

Epilogue

Poslední den už nám zbývalo jen dostat se zpět do Vídně na vlak. Vinařská oblast se pozvolna proměnila ve vídeňské předměstí, kde panoval nedělní klid. Jenom v penzionech, hospodách a restauracích bylo pořád narváno. (V Rakousku se opravdu vyplatí rezervovat si víkendové obědy a večeře dopředu.) Cesta do samého centra Vídně byla podobně příjemná jako cesta z města ven. Musíme pochválit všudypřítomné cyklostezky a cyklopruhy, které vám umožní jet i tempo v balíku.

Všechno krásné má svůj konec. Ačkoliv by se ve Vídeňských Alpách dalo strávit klidně několik týdnů, i víkendová degustace stála za to! 

Tip na oběd: Heuriger Martin Nigl, Wr. G. 33, 2380 Perchtoldsdorf

Tento výlet byl absolvován s pomocí regionu Dolní Rakousko. Zážitky z cesty a všech navštívených míst popisujeme na základě vlastní zkušenosti tak, jak jsme je zažili. Pokud byste chtěli absolvovat podobný itinerář a nemít starosti s jakýmkoliv plánováním, inspirací vám může být cyklistický balíček Od kopců až k hoře.



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste