Do dlouhého úniku se tentokrát dostal každý, kdo o to měl zájem, v kantabrijské etapě se dvěma dlouhými výjezdy se totiž do vedoucí skupiny dostalo 52 cyklistů! Hned pětičlenné zastoupení měl vpředu třeba Movistar, opět v úniku nechyběl lídr bodovací soutěže Mads Pedersen, který samozřejmě vyhrál sprinterskou prémii, ale také se dopředu dostali jezdci UAE Emirates-XRG.
Juanu Ayusovi pomáhal Marc Soler, který byl pro vývoj etapy hodně důležitý a Ayuso by to bez něj měl mnohem těžší. Rozhodovalo se v posledním stoupání Collada de Brenes (7 km, 7,9 %), které končilo 22 km před cílem etapy. Zpočátku se na čele utrhli James Shaw (EF), Michel Hessmann (Movistar), Magnus Sheffield (Ineos), Finlay Pickering (Bahrain), Brieuc Rolland (Groupama) a Victor Guernalec (Arkéa), zatímco Ayuso vyčkával a nechal pracovat kolegu Solera.
Zkušený Španěl sjel šestici soupeřů před sebou, poté ještě zrychlil a vypustil Ayusa do útoku. Dvaadvacetiletý závodník se nejdříve zbavil všech soupeřů, ale zcela suverénní ve stoupání nebyl, záhy si ho totiž dojel Javier Romo z Movistaru a oba Španělé začali spolupracovat. Na vrchol Collada de Brenes dojeli s náskokem 15 sekund před osamoceným Rollandem a 35 sekund před skupinou sedmi jezdců, kterou tvořili Mikel Landa (Soudal), Marcel Beloki (EF), Pickering, Abel Balderstone (Caja Rural), Eddie Dunbar (Jayco) a týmoví kolegové uprchlíků Pablo Castrillo a Marc Soler, kteří samozřejmě nespolupracovali.
V sedmikilometrovém technickém sjezdu a v následném mírném klesání do cílového města Los Corrales de Buelna dvojice na čele nic neztratila a o etapu si to rozdala ve spurtu. Ayuso byl mnohem rychlejší než Romo a vyhrál druhou etapu v letošním ročníku. A v cíli zavzpomínal na svá juniorská léta.
„Je opravdu příjemné vyhrát zrovna tady. V tomto městě, Los Corrales de Buelna, jsem byl dva roky jako junior a závodil jsem za cyklistický klub Besaya. Dva roky jsem tu bydlel, takže je to opravdu příjemné vítězství. Mám mnoho blízkých přátel, kteří odtud pocházejí, a za pár týdnů se chystáme společně na dovolenou. Nejsem odsud, pocházím z Javey, ale je pravda, že tohle místo mám moc rád,“ vysvětluje svůj vztah k cílovému místu.
Do spurtu s Romem si věřil, ale jistý si být nemohl, proto přesto v závěrečných kilometrech střídat a nechal to na soupeři. „Po takovém náročném dni nevíte, kdo je rychlejší. Musel jsem to zahrát chytře, musel jsem ho trochu znervóznit a v posledních kilometrech kalkulovat s tím, že už jsem vyhrál etapu a on musí přidat, pokud chce dojet vpředu. Z auta mi bylo řečeno, abych takhle taktizoval. Není to něco, co by mě úplně bavilo, nespolupracovat naplno, ale někdy musíte jet chytře. Dojezd jsem znal docela dobře, protože tady končí i juniorské závody. Věděl jsem, jak načasovat svůj sprint, a vyšlo to perfektně.“
Ačkoliv v poslední době nemá se svým týmem nejlepší vztahy, dnes musel kolegu Solera pochválit. „Odvedl skvělou práci, udával tempo a snažil se kontrolovat únik, který byl skoro stejně velký jako peloton, takže jsem díky němu měl závod víceméně pod kontrolou, dokud jsem se nerozhodl zaútočit.“
Rolland dojel na třetím místě sám a další pronásledovatelé byli dostiženi, Pedersen si dojel pro další body za páté místo v cíli.
