Ačkoliv je Tadej Pogačar nezpochybnitelně nejlepším cyklistou posledních čtyřiceti let, v časovce žádným suverénem není. Dokáže zajet skvělé výsledky v etapových závodech, jen na Tour de France už vyhrál čtyři individuální chronometry, ale na světových šampionátech hodně zaostává za specialisty v čele s Remcem Evenepoelem, dvojnásobným mistrem světa a olympijským vítězem.
Přesto se lídr slovinského národního týmu vydává do Rwandy už nyní, aby se postavil Evenepoelovi v časovkářském souboji. Povzbudila ho totiž trať, jakou si místní pořadatelé vybrali. „Když Tadej viděl trať, okamžitě věděl, že má šanci vyhrát. Remco je specialista na rovinaté tratě, ale když se silnice zvedne, Tadej bude vpředu. Profil je pro něj jako stvořený a bude velmi konkurenceschopný,“ myslí si Uroš Murn, trenér slovinského národního týmu.
Na 40,6 km dlouhé trati jsou totiž čtyři stoupání a celkové převýšení je okolo 700 metrů. Přesto se Belgičané nebojí, že by Pogačar měl být lepší než jejich lídr. „Stoupání naštěstí nejsou příliš prudká,“ říká Arne Wallays, manažer belgického týmu, pro Wielerflits. „Dosahují 6 až 7 %. Tím pádem se stále dá najít poměrně vyrovnané tempo. Neočekávám tedy, že by jezdci měli nějaké větší potíže s nastavením svého tempa ve srovnání s časovkami, na které jsou zvyklí z jiných šampionátů.“
„Co vyžaduje trochu zamyšlení, je vliv nadmořské výšky. Většina jezdců si to předem vyzkouší simulací v nadmořské výšce. V Kigali rozhodně nemůžete jet stejné watty jako na úrovni moře. Nejspíš se najdou závodníci, kteří odstartují příliš rychle,“ pokračuje Wallays.
Ve prospěch Evenepoela hraje jeho skvělá aerodynamika, s tou se Pogačar nemůže srovnávat. Jenže bude hrát v kopcích velkou roli? „Díky tomu, že sklon není příliš velký, jede se stále dost rychle. A aerodynamika hraje roli i ve sjezdech, ale jiným způsobem. Otázkou je, do jaké míry mohou být jezdci v těchto pasážích stabilní ve své pozici v časovce, ale každopádně je tam aerodynamika klíčová,“ má jasno Wallays.
„V časovkách na Tour de France a Critérium du Dauphiné jsme viděli, že Remco jezdí na časovkářském kole do kopce velmi dobře, i když tam bylo méně výškových metrů. A ve sjezdech dokáže díky svému aerodynamickému postoji stále dělat rozdíly,“ souhlasí Serge Pauwels, trenér belgického národního týmu. „Pro mě je Remco jasným největším favoritem. Když se budeme držet hodně při zemi, tak v časovce má Remco vždycky větší šance než v silničním závodě, už jen proto, že je tam méně soupeřů.“
Tohle platí zejména ve Rwandě, mnohé národní výběry ani nikoho nevybraly do individuální časovky. Mezi ty patří český tým, dále Poláci, Dánové, Britové a tak dále.
K favoritům na medaili patří například Australan Jay Vine, který zazářil v časovce na Vueltě, kde jen těsně prohrál s Filippem Gannou a dobrý je i v kopcích. Silný možná bude také jeho krajan Luke Plapp, který strávil několik posledních týdnů ve vysoké nadmořské výšce.
Ale pro specialisty, jako jsou Stefan Küng a Bruno Armirail, to bude těžší šampionát. A Josh Tarling, jeden z nejlepších časovkářů světa, se do Rwandy vůbec nechystá, na kopcovité trati by totiž neměl velkou šanci. Stejně jako dvojnásobný mistr světa Filippo Ganna.
Časovku nakonec vynechá také Primož Roglič, ačkoliv těžký profil by měl bývalému olympijskému vítězovi vyhovovat. „Jednoduše mu na přípravu nezbyl čas,“ vysvětlil Murn neúčast zkušeného závodníka. „Po Tour potřeboval delší pauzu. Rozhodl se plně soustředit na silniční závod, a proto se vydal na vysokohorské soustředění před cestou přímo do Rwandy.“
