Po triumfu na GP Industria & Artigianato nepokračoval v dalších italských klasikách a raději odcestoval do Kanady, stejně jako další velcí favorité světového šampionátu, Remco Evenepoel, Isaac del Toro a Paul Seixas.
„Ještě jsem tu nikdy nezávodil, takže pro mě je to rozhodně lepší,“ vysvětluje pro WielerFlits.nl. „Vždy mám rád, když vím, co mě čeká. Pak si to už dokážu představit. To byla vždycky moje přednost, a proto to vlastně perfektně zapadá do mé přípravy.“
Před GP Québecu a GP Montréalu patří k favoritům, oba závody jsou totiž vhodné pro výbušné závodníky. Jenže konkurence je tu mnohem tvrdší než v Itálii.
„Bylo by skvělé vyhrát letos ještě jeden závod WorldTour. Moje sezóna začala dobře, ale pak to v její střední části bylo trochu na prd. Potom to na Tour zase šlo dobře, tam jsem si to poprvé opravdu užil a bavil se. Teď chci sezónu také dobře zakončit.“
„Očekávám, že to budou dva pěkné závody. Po Tour jsem se celkově cítil trochu divně. Trvalo to déle než po jakékoliv jiné Grand Tour. Nenechal jsem se tím ale vyvést z míry a příliš jsem na sebe netlačil. Teprve když jsem zvýšil intenzitu při tréninku na horském kole, dostal jsem se z toho. Potom jsem se cítil dobře a byl jsem docela spokojený s tím, jak jsem se vrátil na silnici. Nevím, nemám od Québecu a Montréalu příliš velká očekávání. Prostě si užiju závěr sezóny.“
Okruh v Montréalu Pidcockovi vyhovuje
Nikdo ovšem netvrdí, že kanadské klasiky jsou vrcholem podzimní sezóny, pro všechny velké hvězdy bude vrcholem světový šampionát, protože díky absenci Tadeje Pogačara mohou reálně myslet na titul.
„Aniž bych se zabýval tím, proč tam není, závod se tím enormně otevírá,“ říká Pidcock o Pogačarovi. „Každý ví, že když je Tadej na startu, on a jeho tým diktují tempo závodu. Teď bude závod otevřenější a troufám si říct, že i zajímavější a napínavější.“
„Bude hlavně hodně divné, že Tadej příští rok nebude jezdit v duhovém dresu. To bude v každém případě zvláštní.“
O svých vlastních ambicích moc mluvit nechtěl, ale je jasné, že patří mezi úzkou špičku. Ačkoliv dosud na žádnou medaili nedosáhl, nejlepší byl v roce 2021 v Lovani, kde dojel šestý. A loni obsadil desáté místo ve Rwandě.
„Loni mi trať mistrovství světa v Kigali moc neseděla. Okruh v Montréalu mi ale docela vyhovuje,“ věří. „Na mistrovství světa nakonec vždycky záleží na nohách. Uvidíme. Jako země musíte dostat do finále co nejvíc závodníků. Mistrovství světa je vlastně docela jednoduché. Jedete trochu instinktivně a nakonec rozhodnou nohy.“
Podle Pidcocka vyhraje titul nějaký útočící závodník, což znamená, že naděje klasikářů, jako jsou Mathieu van der Poel a Wout van Aert, nejsou tak velké.
„Se vší úctou, myslím si, že jsou kandidáty na pódium z druhé skupiny. Často se stává, že jeden nebo dva jezdci vyrazí dopředu a za nimi se vytvoří malá skupinka. Wout je rozhodně dost silný na to, aby se udržel v čele, a pak může vyhrát sprint. Myslím si tedy, že on i Mathieu jsou oba kandidáti na pódium a jezdci, na které je třeba dávat pozor.“
Návrat k cyklokrosu se nechystá
Pidcock má plný závodní kalendář i po mistrovství světa, pojede Giro dell’Emilia, Tre Valli Varesine, Okolo Lombardie a Okolo Kuang-si. Návrat k cyklokrosu neplánuje, možná už nikdy. „Momentálně to s cyklokrosem na olympijských hrách nevypadá moc dobře, že?“ řekl. „To mi osobně nepomáhá k návratu. Pokud se cyklokros dostane na olympiádu, pak si myslím, že budu zase závodit v cyklokrosu.“
Loni sezónu zakončil na gravelu, což ho láká i v budoucnu. „Určitě se ještě někdy chci zúčastnit mistrovství světa v gravelu, ale do Austrálie kvůli tomu cestovat nebudu.“
