Břeclavský velodrom - vize Petra Beneše

14.08.2021 | Libor Matějka, foto Radek Lavička, vizualizace SportComplex Břeclav

Břeclavský velodrom - vize Petra Beneše

Hodně se mluví o výstavbě národního velodromu v Brně, ale v Břeclavi se rodí myšlenka malého, spíše tréninkového velodromu. Zdá se, že tato koncepce by mohla být financovatelná z komunálních peněz a mohlo by vyrůst po republice víc podobných drah, vhodných pro rozvoj cyklistiky a trénink nejen mládeže.

Ahoj Petře, tak se naším čtenářům krátce profesně představ. 

Ahoj, byl jsem členem juniorské dráhové reprezentace a účastníkem MSJ v Aténách, těším se ze zisku dvou titulů MČR v madisonu a stíhačce družstev. Konec kariéry mi první rok v mužích ukončily zdravotní problémy. Poté jsem 8 let pracoval jako dovozce anglických garážovek - Hope, Pace, Middleburn apod. Pak jsem provozoval fitness centrum se Spinningem v Břeclavi. Aktuálně jsem členem teamu MaxCursor a dovážíme značky Cinelli, Sintesi, Fulcrum atd. Mimo to jsme prezidentem cyklistického mládežnického klubu Sportcomplex Břeclav.


Jak ses dostal k myšlence stavby velodromu?

Myslím si, že jako každý dráhový cyklista, který musí dojíždět několik desítek kilometrů na trénink, tak si s myšlenkou stavby velodromu pohrává. Ten nevyužitý čas, který strávíš na cestě, můžeš využít jinak. Začal jsem tedy hledat informace a studovat možné varianty. Přečetl jsem nespočet zahraničních webů z Ameriky, Anglie, Dánska, Austrálie a Švýcarska.  Nešlo mi do hlavy, proč nedojíždějí fotbalisti, nebo hokejisté 60-100 km na trénink a cyklistům je řečeno, že 4 velodromy stačí.

Kdo a proč to říká? Proč tedy nestačí 4 hokejové haly pro celou republiku? Proč říkáme, že se velodrom nedá profinancovat? Proč tedy v každém městě mají fotbalové (hokejové, atletické) hřiště? Kdo a za co jej postavil? Je přístupný veřejnosti? Běžte si s pár kamarády zakopat na prvoligové hřiště, tak vás bičem poženou? Proč to tak je? Tak tím vším jsem se zabýval.

A na cos tedy přišel?

Vybudovat halu s olympijskými parametry česká cyklistika opravdu potřebuje. To je neoddiskutovatelné. Ale nejen mým názorem je, že musíme postavit další menší, třeba jen venkovní velodromy, abychom ten velký Olympijský na 100% využili. Není to tedy o stavbě jednoho velodromu, ale o spoustě dalších velodromů. Teď se spousta lidí zarazí, ale je tomu opravdu tak. 

Prvně jsme vypracovali studii venkovního velodromu od pana Junka, jen ovál se záchodovou budkou. To je jedna varianta, která se dá postavit do 10mil. I tato varianta nejde postavit jen tak, musíte mít minimálně odvodnění areálu, parkoviště a podobné „drobnosti“ odpovídající Stavebnímu zákonu. Ale i do takto uchopené varianty musíte neustále sypat peníze. Něco stojí odvoz wc a ostatní údržba s tím spojená. Nemáte příjem, ale jen výdaje. 

Druhá varianta je taková, že to začneš chápat jako jedno velké fitness centrum. Tím ale musíš vybudovat další služby, šatny, sprchy apod. A to je už uchopitelnější a provozuschopné veřejné sportoviště. Není to jen pro 20 členů klubu, ale i pro širokou veřejnost.

V zahraničí mají v podstatě 3 “druhy” velodromů. Jeden typ je, že jej postavil z rozpočtu většinou stát tj. velodrom Svazový. Druhý je Městský, který patří městu a je třeba přidružen k nějaké univerzitě. Dále je pár velodromů (v Americe) Soukromých fungujících výhradně jako fitness na bázi klubového členství. 

Pro studenty spadající do národního družstva a školy v rámci výuky TV je velodrom zdarma, (zřejmě se zde jedná o dotační titul ze strany ministerstva sportu). Jinak platí kluby za hodinový provoz a “amatéři” platí roční členství. 

V zahraniční je běžný systémem, že Stát (město/kraj) sportoviště vybuduje, ale na provoz nemá aparát, a tak jej dají do nájmu, a spolky či soukromé subjekty se starají o provoz sportoviště. U nás je to zatím v plenkách.

Proč tedy u nás tak nefungují již stávající velodromy?

Protože se touto otázkou nikdo nezabýval. Není nabídka - není poptávka. Nemají na to lidi. Na velodrom fungujícím jako fitness centrum potřebujete další trenéry. Nemůže to řídit trenér mládeže, ten musí být na tréninku, nebo závodech. A když jste na závodech, tak musíte mít ve vašem „velofitness“ plno. V podstatě musíte postavit druhý paralelní team pro hobby. Jinak to fungovat nebude. Jak jsem již řekl, na tomto principu funguje většina velodromů ve světě. O podobné fungování se již snaží v Praze Marek Mixa a v Brně Tomáš Bábek s Robinem Wagnerem.

Jak se tedy dá u nás nový velodrom financovat?

V minulosti jsem absolvoval dvě speciální školení na vedení, provoz, marketing a prodej sportovních služeb. Na problematiku se musíme podívat ze dvou úhlů.

První úhel je samotná stavba a druhý úhel jsou provozní náklady. Na stavbu potřebujete jeden velký balík peněz. Můžou to být peníze státní, krajské, městské, investorské nebo vlastní. Pravdou je, že se většinou musí provázat všechny dohromady. Proto se musí jednat o veřejné sportoviště pro všechny, jinak se na to peníze sehnat nedají. Nikdo to nepodpoří. Čím větší multifunkce, tím větší úspěšnost. V případě haly musíš nabídnout sporty, které se ti nekříží, nebo přímo neohrožují cyklistu na dráze. Např. Judo a jiné bojové sporty, nebo gymnastika, vždy se dá něco najít, stačí přemýšlet. 

Je i varianta, kterou navrhuje Petr Šesták, postavit to třeba v nákupní zóně kde je v suterénu parkoviště, v patře obchody, v dalším patře velodrom s kompletním zázemím jako zmiňované „velofitness“ a na střechu dát ještě fotovoltaiku. Tím získáš dodávku energií, příjem z nájmu obchodů, ubytování a příjem ze vstupného. To pak dává ta správná čísla.

Ale zpět k těm menším velodromům. Jak jste daleko v Břeclavi?

Musím říct, že na tom pracujeme skoro denně. Město zaplatilo kompletní Studii revitalizace školního areálu Na Valtické v městské části Charvátská nová Ves a máme podepsané Memorandum o spolupráci. Město vybuduje atletickou část projektu, ale cyklistickou část si musíme zabezpečit sami. Momentálně vedeme jednání o pozemku pod velodromem a zázemím sportoviště. Na stole leží více variant, jako je prodej, pronájem, práva stavby, či kombinace těchto variant.

Varianta toho, že Město velodrom postaví ze svého rozpočtu padla, protože přednost dostala oprava zimního stadionu a městského koupaliště. 

Co to pro vás znamená?

Jak říkám, studie se rozdělila na dva samostatné projekty atletickou a cyklistickou. Cyklistická část včetně zázemí sportoviště je na našich bedrech. To znamená, že si musíme zajistit kompletní projektovou dokumentaci a stavební povolení naší části ve výši 3mil. korun. Již máme několik investorů, ale i tak nám chybí 1mil. korun. Proto jsme vypsali veřejnou sbírku na tento projekt a budeme rádi za každý finanční dar, který nám pomůže.


Za první měsíc po vypsání sbírky se podařilo vybrat 300 000,- a můžete přispět i vy, když si prokliknete tuto větu.


Co dál? Jakou máte vizi?

Vše se samozřejmě točí kolem peněz. Budeme žádat o dotační titul z Národní sportovní agentury, která dotační tituly na taková sportoviště standardně vypisuje, dále to budeme řešit veřejnou sbírkou a investorem. Je zde možnost i etapizace stavby. Kdy bychom postavili velodrom a zázemí až později.

 Velodrom bude hliníkový s délkou 200m s částečným zastřešením od pana Junka. V zázemí kromě šaten a wc vzniknou prostory pro náš klub, cyklistickou prodejnu, půjčovnu dráhových kol a ubytování pro sportovce.

Celé to bude fungovat na bázi fitness jako Boulder Valley Velodrome v USA. Můžeme tomu říkat „velofitness“. Vznikne nový trenérský team pro veřejnost. Kromě potřeb našeho klubu nabídneme hodiny pro školy v rámci výuky TV. Pro hobby cyklisty a veřejnost máme připravené výukové lekce jednotlivých dráhových disciplín. Speciální hodiny jen pro ženy atd. Máme v úmyslu si od školy pronajmout atletickou část s hřištěm a propojit to v jeden Sportcomplex.


Zdá se že u Petra Beneše už prošel celý proces přípravy velodromu a jeho financování jak myšlenkovým, tak i oponentním procesem a stále jej drží jako uskutečnitelný. Dokážu si představit velodrom v mnoha městech, jako součást sportovního areálu, nebo centru cyklistiky. Třeba s dráhou BMX, dopravním hřištěm a společným zázemím silničního cyklistického klubu. Cyklistiku můžete uchopit jako sport, ale také jako důležitou součást dopravní výchovy mládeže

Libor Matějka
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste