Kuurne–Brusel–Kuurne většinou končí hromadným dojezdem, letos však spurtoval menší peloton, v němž chyběli někteří velcí favorité jako Jonathan Milan (Lidl–Trek) a Paul Magnier (Soudal Quick-Step), kteří nepřežili stoupání v průběhu závodu. Největší starosti však má Tim Wellens (UAE Emirates–XRG), jenž tvrdě spadl a musel závod vzdát s podezřením na zlomeninu klíční kosti.

Do dlouhého úniku se vydala silná sedmičlenná skupina ve složení: Johan Jacobs (Groupama–FDJ United), Roger Adrià (Movistar), Matis Louvel (NSN), Dries De Bondt (Jayco AlUla), Frits Biesterbos (Picnic PostNL), Storm Ingebrigtsen (Uno-X Mobility) a Cole Kessler (Modern Adventure).

Philipsen chtěl závodit

V pelotonu se začalo útočit poměrně brzy. Už 90 kilometrů před cílem nastoupil tým Lotto Intermarché a velmi aktivní byl překvapivě obhájce vítězství Jasper Philipsen (Alpecin–Deceuninck). Belgičan přitom patřil k favoritům případného hromadného dojezdu, ale zdálo se, že by raději odjel v menší skupině.

Ve stoupání Mont Saint-Laurent, kde Philipsen útočil, naopak z pelotonu odpadli Jonathan Milan, Paul Magnier (částečně kvůli defektu) a Arnaud De Lie (Lotto Intermarché). Do cíle zbývalo ještě 85 kilometrů, ale dopředu už se nevrátili a jejich ztráta postupně narůstala.

Útočilo se prakticky neustále. Několikrát to zkusil Matej Mohorič (Bahrain Victorious), nastupovali také Dylan van Baarle (Soudal Quick-Step) a jezdci týmu Visma–Lease a Bike, včetně Matthewa Brennana. V posledním stoupání Kluisberg, 60 kilometrů před cílem, se utrhla jedenáctičlenná skupina, která dojela původní uprchlíky, a zanedlouho se čelo závodu spojilo do poměrně početného pelotonu.

Nebezpečí číhalo i na větru

Ani na rovině však nebyl klid. Padesát kilometrů před cílem to na větru zkusil tým Visma–Lease a Bike, Christophe Laporte natrhal peloton, ale stabilní únik z toho opět nevznikl. Neuspěli ani další útočníci, včetně teprve devatenáctiletého Héctora Álvareze (Lidl–Trek).

Čtyřicet kilometrů před cílem si Philipsen musel kvůli defektu vzít kolo týmového kolegy Edwarda Planckaerta a vydržel na něm až do posledních 15 kilometrů závodu, kdy přesedl na svůj náhradní stroj.

V závěru se týmy snažily připravit své sprintery o co nejlepší pozice v malém pelotonu, ale nikdo neměl výrazně silný sprinterský vlak, takže si rychlí muži museli většinou poradit sami. To se nepodařilo například Jordimu Meeusovi (Red Bull–Bora–Hansgrohe) a Philipsenovi, kteří zůstali vzadu a do boje o vítězství se nezapojili.

Brennanovi pomohl zkušený Laporte

Naopak Brennan skvěle využil práce Laporteho, zahájil sprint ve správný okamžik a s výrazným náskokem projel cílem na prvním místě. Druhý skončil Luca Mozzato, za nímž svedli souboj o třetí místo Matteo Trentin a Matevž Govekar( Bahrain Victorious). Zkušený Ital byl o něco rychlejší a obsadil třetí příčku.

Pro Brennana je to první vítězství mezi profesionály na belgické půdě. Ve dvaceti letech skvěle zvládl dvojboj Omloop/KBK, ačkoliv měl v sobotním závodě tvrdý pád a v nedělním také některé těžké chvilky. „Po včerejším těžkém pádu jsem byl celý den nervózní,“ přiznal v cíli. „Kluci do toho dali všechno, aby mě dostali zpátky, Pietro Mattio musel jet opravdu tvrdě. Od Kruisbergu jsem byl opět součástí závodu. Chtěli jsme závod ztížit, převzít iniciativu, protože to pro nás bylo nejlepší.“

„Všichni byli skvělí,“ pochválil své týmové kolegy. „Až do posledních dvou kilometrů byli všichni se mnou, Christophe Laporte odvedl skvělou práci. Já jsem měl snadnou práci, musel jsem jet v čele jen sto metrů. Nemůžu jim za to dostatečně poděkovat.“

V první skupině finišoval také Matyáš Kopecký (Unibet Rose Rockets), v závěru však zůstal zavřený soupeři a nemohl naplno předvést svou rychlost a skončil na 16. místě.