„Cítil jsem se docela dobře,“ povídal, oděn do už třetího duhového trikotu v časovce. „Docela dobře“ v podání Evenepoela znamenalo, že už po deseti kilometrech měl náskok 45 sekund před všemi soupeři. „Na rovině jsem hned cítil, že se mi nohy točí. Dokázal jsem si udržet rychlost, aniž bych překročil svůj limit.“
Rozhodující náskok vybudoval právě v prvním výjezdu na 2,4 km dlouhé stoupání Nyanza. „První mezičas nás nepřekvapil, protože jsme si rozestup změřili sami už dřív,“ říká Serge Pauwels, reprezentační trenér Belgičanů. „Měli jsme dojem, že začal opatrně, ale pod kopcem měl 15 sekund náskok a na vrcholu už 45.“
„První stoupání bylo docela těžké a hned jsem tam za to vzal. Viděl jsem, že na prvním mezičase už je náskok velký, a chtěl jsem si to tempo udržet,“ pokračuje Evenepoel, kterému se to evidentně povedlo. „Bylo to velmi nadějné, ale věděli jsme, že rozhodovat se bude ve druhé polovině. Všechno ale vypadalo i nadále velmi dobře. Také jsme věděli, že když uslyší ty mezičasy, dodá mu to sebevědomí,“ doplňuje Pauwels.
Motivaci mu přidával i Tadej Pogačar, který startoval dvě a půl minuty před ním a Evenepoel ho už daleko před cílem začal vidět před sebou. „Viděl jsem, že se k němu přibližuji, a věděl jsem, že musím tlačit, ale v závěru to bylo tvrdé,“ vypráví Belgičan. Pogačara dojel na kostkách ve stoupání Kimihurura. „V jednu chvíli mi ty dlažební kostky začaly vadit. Člověče, bylo to hodně těžké,“ směje se. „Ale bylo dobře, že mi nebyl moc dlouho v patách, protože takhle Ilan (Van Wilder, pozn. red.) ještě dojel třetí,“ zmínil reprezentačního kolegu, který překvapivě získal bronzovou medaili s minimálním náskokem před Pogačarem. Oba stejně staří závodníci se sešli na jednom pódiu po dlouhých sedmi letech. V roce 2018 totiž obsadili první dvě místa na evropském šampionátu v Brně v kategorii juniorů.
Tehdy Evenepoel odstartoval svou neuvěřitelnou sbírku medailí na světových a evropských šampionátech. Mezi juniory vyhrál všechny čtyři tituly a o rok později se stal mistrem Evropy už mezi elitními muži, zároveň skončil druhý na světovém šampionátu. Jediným rokem bez velké medaile byl 2020, v sezóně ovlivněné covidem se zranil na Okolo Lombardie a nemohl nastoupit na světový šampionát. V roce 2021 už bral třetí místa v časovce na mistrovství Evropy i světa a stříbro v silničním závodě ME. O rok později se v Austrálii stal mistrem světa v silničním závodě a přidal bronz v časovce. V roce 2023 získal poprvé světový titul v časovce, který obhájil i loni a letos. Když k tomu připočteme zlaté medaile z olympijských her v Paříži v obou závodech, vyjde, že od roku 2018 posbíral jedenáct titulů a celkem šestnáct medailí. Jeho úspěšnost na reprezentačních akcích je ohromující.
Letos se stal třetím mužem, který dokázal vyhrát časovku na mistrovství světa třikrát za sebou – po Michaelu Rogersovi (2003–2005) a Tonym Martinovi (2011–2013). „Hodně to pro mě znamená, protože mistrovství světa v časovce je mým každoročním cílem. Dosáhnout toho tímto způsobem je příjemné. A nelhal jsem, když jsem na tiskové konferenci říkal, že jsem opravdu dobrý,“ zažertoval. „Ta šňůra je impozantní. Je to pro mě čest.“
Více titulů mají už jen dva závodníci, Fabian Cancellara a zmíněný Tony Martin, oba čtyři. „Příští rok chci usilovat o čtvrtý titul, protože se chci stát prvním mistrem světa se čtyřmi triumfy v řadě. Ale to jsem měl v hlavě už před dneškem.“
Belgičané už vyhlíží závod s hromadným startem
V neděli 28. září čeká ještě mnohem důležitější závod s hromadným startem a nikdo nepochybuje, že Evenepoel v současné formě bude vyrovnaným soupeřem Pogačara. „Snad mi forma vydrží až do příštího týdne,“ doufá. Díky lepší přípravě a také silnějšímu týmu může být dokonce favoritem číslo jedna. „Jsme na to připraveni,“ věří Pauwels. „Není to tak, že bychom teď byli uvolnění, protože už jsme něco vyhráli. Na neděli máme velmi silný tým a dobrý plán, který už je zčásti připravený.“
„To nám dodává sebevědomí. Nebo alespoň naději. Pogačar se bude chtít pomstít, ale i my jsme získali sebevědomí,“ doplňuje Pauwels, který ve funkci reprezentačního trenéra ve Rwandě debutuje. „Měl jsem dobrý den a doufám, že mi to vydrží až do příštího týdne, kdy se pojede silniční závod. Tohle mi zvedne sebevědomí, ještě mě totiž čeká mistrovství Evropy a také Lombardie,“ uzavírá Evenepoel.
