Dukla na kostkách belgického venkova
Adéla Pittnerová, Gabriela Bártová, Jana Czeczinkarová, Veronika Bartoníková, Beáta Hermanová a Slovenka Terézia Ciriaková. To jsou jména cyklistek, které se na začátku března postavily na start dvou belgických klasik v dresu Dukly Praha. Nejlépe si vedla právě Pittnerová, která na závodě Le Samyn obsadila 85. místo.
„Klasiky v Belgii byly opravdu těžké. Závody jsem si užila, ale se svým výsledkem úplně spokojená nejsem. Jela jsem tam s trochu jiným očekáváním. Realita mě ale rychle vrátila na zem a nakonec to dopadlo tak, jak to dopadlo,“ popisuje své dojmy teprve devatenáctiletá závodnice.
Silná konkurence worldtourových týmů
Pražská Dukla se přitom na startu potkala se sedmi worldtourovými týmy. V jejich dresech závodily například Irka Lara Gillespie, Nizozemky Sofie van Rooijen a Charlotte Kool, Italka Rachele Barbieri nebo Britka Josie Nelson.
Právě silná konkurence je podle Pittnerové jedním z důvodů, proč považuje belgické závody za nejtěžší v dosavadním průběhu sezóny.
„Belgické jednorázovky jsou podle mě ty vůbec nejtěžší. Hodně tam záleží na síle týmu. Jakmile jste kontinentální tým mezi worldtourovými, moc vás tam dopředu pouštět nechtějí,“ vysvětluje rodačka z Jilemnice. Podle ní navíc hraje zásadní roli pozice v pelotonu, především na kostkových úsecích. „Když nejste vepředu, prakticky nemáte šanci.“
Tvrdá realita vlámských závodů
Tvrdou realitu profesionálního pelotonu okusily svěřenkyně sportovního ředitele Milana Kadlece už na první z dvojice závodů, Omloop van het Hageland nedaleko Bruselu. Ani jedna ze závodnic Dukly tehdy nedokázala závod dokončit.
O něco lépe si česká sestava vedla v pondělí 2. března na klasice Le Samyn. Vedle Pittnerové projela cílem také Jana Czeczinkarová, která obsadila 92. místo.
„Byl to hodně těžký závod, takticky i technicky náročný. Pokud nejste opravdu silný tým, který jede pohromadě, je velmi těžké se v balíku prosadit. Hodně rozhodovala pozice na úzkých silnicích. Já jsem měla ze začátku problém dostat se dopředu, protože to byla opravdu kontaktní jízda. Je možné, že se některé holky z našeho týmu trochu bály,“ říká Pittnerová.
Vítr, nervozita a boj o pozice
Podle ní hrála klíčovou roli i povětrnostní situace. „Balík se pořád natahuje, za každou zatáčkou se zrychluje a do toho fouká silný vítr. Peloton se pak rychle trhá a když jednou odpadnete, je strašně těžké se vrátit,“ dodává. I přes náročné podmínky si ale z Belgie odvezla cenné zkušenosti.
Další výzva čeká v Itálii
Šanci zúročit je bude mít už brzy na italské jednorázovce Trofeo Oro in Euro. Pražská Dukla zde startovala i v loňském roce. Nejlépe si tehdy vedla Barbora Němcová, která obsadila 31. místo se ztrátou dvou a půl minuty na vítězku Karlijn Swinkels. Adéla Pittnerová tehdy dojela na 92. pozici.
„Do Itálie se moc těším. Je to jeden z mých oblíbených závodů. Jela jsem ho zatím jen jednou, ale trať se mi opravdu líbila. Závod se jede na okruzích. Nejprve se absolvují tři menší, které jsou víceméně rovinaté. Potom nás čekají dva větší okruhy s delším, zhruba čtyřkilometrovým stoupáním, které rozhodně není jednoduché. Navíc je to krásná trať – cíl je podél moře,“ přibližuje další program osmá žena loňského národního šampionátu.
Jako úspěch by Pittnerová brala umístění v první padesátce startovního pole, které čítá 168 závodnic včetně cyklistek z pěti worldtourových týmů.
„Po Belgii bych si ráda trochu spravila sebevědomí a ukázala, co ve mně je. Vím, že mám na víc, než jsem zatím předvedla. Myslím si, že mám opravdu dobře natrénováno. Spokojená bych byla s umístěním do 50. místa. Konkurence ale bude opět velká, takže nechci jít na start s přehnaným sebevědomím a pak být zklamaná,“ uzavírá Pittnerová.
