Gravel Blinduro - budoucnost závodění na gravelech?

25.10.2021 | Marek Matějka, foto Patrik Procházka/Gravel Blinduro, Libor Matějka

Gravel Blinduro - budoucnost závodění na gravelech?

Gravel je nejrychleji se rozvíjející cyklistická disciplína a rychle také vznikají nové závody. Zatímco Mezinárodní cyklistická unie připravuje seriál závodů pro veřejnost s délkou do 150 kilometrů a v Americe už dlouho prosperují maratonské akce, v Česku jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli úplně jiný formát - Gravel Blinduro.

Závodění na gravelech si hledá svou cestu a různí pořadatelé v různých koutech světa na to jdou odlišně. Závodění v terénu se zatím nejvíce daří ve Spojených státech a je to logické, v USA je spousta vhodných prašných cest pro gravely. V takovém Kansasu se snad nedá dělat ani nic jiného než jezdit na gravelu. A tak se zde koná nejznámnější závod Unbound Gravel.

Pořadatelé zde mohou své závody natáhnout do ohromných délek a skoro celou dobu po prašných cestách. Takové akce mají budoucnost i v Jižní Americe a Austrálii, ale v Evropě to je složitější (s výjimkou severských zemí). Třísetkilometrový závod po štěrku a šotolině z bodu místa A do místa B například v Česku naplánujete stěží.

Americké závody mají nejblíže normálním silničním závodům. Nejstarší evropské klasiky měly podobný vývoj. Monumenty, například Milán - Sanremo, se také v počátcích konaly na prašných cestách. I Tour de France se v horách jezdila po nezpevněných cestách. Bylo to úplně běžné a způsob závodění byl v podstatě stejný jako v dnešních gravel závodech. Jednotlivci na extrémně dlouhých tratích putovali krajinou a do cíle dorazili s velkými rozestupy. V porovnání s dnešní silniční cyklistikou to byl obrovský rozdíl.

Mezinárodní cyklistická unie (UCI) se snaží využít popularity gravelu. UCI World Gravel Series je pouze komerčním projektem UCI a společnosti Golazo. To samo o sobě není nic špatného, ale pánové a dámy v Aigle neberou gravel závodění natolik vážně, aby gravel uznaly jako samostatnou disciplínu. Zatímco na silnici, v cyklokrosu, na dráze, na horských kolech, v sálové cyklistice i BMX se konají pravé šampionáty, v gravelu se budou rozdávat tituly mistrů světa podle věkových kategorií. Žádný elitní mistr světa v gravelu nebude.

Americké závody proto mají k profesionální cyklistice mnohem blíž. A někteří závodníci jsou už teď profesionály. Peter Stetina, Colin Strickland, Laurens Ten Dam a další se závoděním na gravelech živí. Mohou se pravděpodobně zúčastnit i UCI World Gravel Series, protože nejsou oficiálními profesionály podle UCI, ale americké závody mají pro ně mnohem větší prestiž. Navíc takových akcí se mohou zúčastnit i silniční profesionálové, v Americe je pravidelně jezdí Lachlan Morton a Alex Howes z EF Nippo, také Kiel Reijnen a Quinn Simmons z Trek - Segafredo a Belgian Waffle Ride pojede dokonce Remco Evenepoel.

V Itálii se mezitím uskutečnila jiná akce, která možná vstoupí do dějin gravelu. Filippo Pozzato, bývalý profesionál a vítěz Milán - Sanremo, uspořádal závod Serenissima Gravel pouze pro profesionální cyklisty. Podle Pozzata šlo o první gravel závod pro profesionály. Závodilo pouze něco málo přes 30 jezdců a vyhrál Alexej Lucenko. Závod byl velmi odlišný od amerických akcí, kde se o sebe musí závodníci postarat sami a nemají k dispozici mechanickou pomoc. Serenissima Gravel byl v podstatě silničním závodem s tím, co k tomu patří. Šlo ovšem především o exhibici. Silničním profesionálům nejspíš bohatě stačí Paříž - Roubaix, Strade Bianche, Paříž - Tours a tak dále.

Závod naslepo

Dlouhou oklikou jsem dostal k jedné zajímavé alternativě gravel závodů. Závodu naslepo. Gravel Blinduro se letos v České Kanadě konalo už počtvrté a letos jsem tam vyrazil i já. Koncept vychází z enduro závodů. Závodníci mají určenou trasu, na které je několik měřených rychlostních zkoušek, které nejsou známy. Žádný účastník neví, kudy se pojede a jak dlouhé a náročné měřené úseky jsou.

Mezi úseky lze jet libovolnou rychlostí, celkový čas se do výsledků nezapočítává. A je to velmi zábavná alternativa. Gravel Blinduro se koná dva dny, v sobotu a v neděli. Letos se v sobotu objel okruh dlouhý asi 75 kilometrů s pěti měřenými úseky a v neděli se jelo opačným směrem zkrácený okruh na 65 kilometrů také s pěti úseky.

Protože závodník neví, kdy se rychlostní zkoušky objeví a jak dlouhé a těžké budou, nemůže si ideálně rozvrhnout síly. Je lepší vystartovat na plný plyn a doufat, že za zatáčkou nebude strmé stoupání a celý úsek nebude mít přes 15 minut, nebo je lepší vyrazit s rozumem a v cíli zjistit, že tento krátký sektor mohl jet mnohem rychleji?
Měřené úseky letos byly dost pestré. Jela se krátká zkouška v bikeparku pouze z kopce, dlouhý zvlněný úsek na 15 minut, bahnité úseky náročné na techniku i na gravel kola hodně těžký závěrečný úsek po kořenech. Závod je náročný fyzicky i technicky, letos navíc první den pršelo a rozhodně se neprášilo, ale každý účastník se sám rozhodne, jak moc chce riskovat.

Krátké závodní úseky jsou zábavné, už dlouho mě nějaký závod nevtáhl do boje tolik jako Blinduro. Je to výzva pro fyzickou kondici i techniku jízdy. A pravděpodobnost, že vám defekt a mechanický problém zkazí celý závod je zde mnohem menší než v případě klasických závodů. 

Blinduro je i společenskou akcí, potkáte se zde s dalšími milovníky gravelů a cyklistiky. Do závodu se startuje ve skupinách po dvaceti jezdcích, na přejezdech je čas a místo probrat cokoliv. Je čas vyfotit sebe, krajinu a pořadatelé dokonce v letošním ročníku připravili i sázení stromků, čímž chtějí pomoci přírodě České Kanady, která byla silně zasažena kůrovcovou kalamitou.

Pověsti Blindura prospívá nejen koncept závodu, který je atraktivní a společensky přívětivý, ale samozřejmě i celková organizace a zabezpečení. Pořadatelé si dávají záležet, takže o výsledky se stará spolehlivá společnost SportSoft a letos poprvé měli závodníci náramky s čipem, které automaticky měřily čas na jednotlivých úsecích. Dále nechybí servisní zázemí, které zajistil Kolofix. Při defektu dostanete náhradní plášť od Panaraceru a na trati samozřejmě byla i občerstvovací stanice se spoustou možností doplnění energie. A zapomenout nesmím na doprovodný program, včetně sobotního večerního koncertu. 

Ale nejdůležitější je krajina a trať, ve které se Gravel Blinduro jezdí. Příroda České Kanady je pro gravely skvělá a kromě závodění si užijete i výhledy do krajiny. Blinduro není nejtradičnějším způsobem závodění, ale je to atraktivni alternativa a příjemné strávený víkend. A snad se jednou dočkáme více podniku stejného konceptu. Takové závody na gravelech se teoreticky mohou konat kdekoliv v republice a pokaždé to bude jiné a zajímavé. 


Marek Matějka
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste