Závodníci si vynutili částečnou neutralizaci 21. etapy. Čas do celkového pořadí se počítal už v nájezdu do posledního okruhu, tedy 9,8 km před cílem. Závodníci týmu Movistar si ale závod neutralizovali sami ještě mnohem dříve. Nereagovali totiž na útok Bastiena Tronchona (Groupama-FDJ) ve stoupání ve třetím okruhu před cílem.
Tronchonův útok oddělil závodníky, kteří chtěli jet o etapové vítězství, a ty, kteří už chtěli jen klidný dojezd do cíle. Vzadu zůstali všichni lídři celkového pořadí, takže v tomto ohledu už se nic nezměnilo.
Po Tronchonově útoku se vpředu oddělila skupina devíti jezdců, mezi kterými byli také favorité Matthew Brennan (Visma-Lease a Bike), Thibau Nys (Lidl-Trek) a Alessandro Romele (XDS Astana).
V početné druhé skupině byl Wout van Aert (Visma) a hned několik jezdců týmu Uno-X Mobility, kteří zařídili spojení obou skupin. V předposledním stoupání se proto opět začalo útočit. Zkusili to Léo Bisiaux (Decathlon CMA CGM) a Jarno Widar (Lotto Intermarché), mnohem agresivnější byly útoky v posledním okruhu.
Brennan neuhlídal všechny nástupy
V nájezdu do posledního kola zrychlil Pello Bilbao (Bahrain Victorious) a získal malý náskok. Před vrcholem stoupání si ho nástupem dojel Axel Laurance (Netcompany INEOS) a reagovat museli i další závodníci.
Vytvořila se více než desetičlenná skupina, kde se udržel Brennan, zatímco Van Aert už nestačil a musel z boje o vítězství vystoupit. Všichni Brennanovi soupeři věděli, že Brita si do cílové rovinky přivést nemohou, a proto se neustále útočilo. Každý nástup vítěz pěti etap pokrýt nemohl a šance připsat si další etapu mu proto utekla.
Těsně před cílem se na čele utrhli Tobias Johannessen (Uno-X Mobility), Ramses Debruyne (Alpecin-Premier Tech) a Romele. Debruyne v závěru ztratil kontakt s čelem a v technickém finiši se rozhodovalo jen mezi Johannessenem a Romelem.
Očekávalo se suverénní vítězství Itala, který je velmi rychlý i v hromadných dojezdech. Jenže Nor projel poslední zatáčky na první pozici a začal spurtovat, čímž Romeleho zaskočil a protnul cílovou pásku na prvním místě.
„Čekal jsem přes tři roky, je to nádherný pocit,“ rozplýval se Johannessen
„Upřímně jsem to dnes vůbec nečekal. V posledním okruhu jsem se ocitl v první skupině. Snažil jsem se nejezdit v čele pro případ, že by se Cort dokázal vrátit, ale nakonec jsem viděl, že máme náskok,“ popsal Johannessen průběh etapy a připomněl, že Magnus Cort, jeho týmový kolega, končí svou bohatou kariéru.
Jakmile si uvědomil, že se Cort do boje o vítězství už nevrátí, soustředil se na svůj závod a hlavně závěrečný spurt. „Byl jsem strašně soustředěný, protože na tuhle výhru čekám už dlouho. Od mého posledního vítězství uplynuly více než tři roky. Dnes je to opravdu výjimečné. Ani nevím, co říct, jsem strašně šťastný!“
Johannessen navíc přesně věděl, jak chce závěr etapy jet. Tým měl původně dovézt Corta do poslední zatáčky v první pozici, což si Nor pamatoval z týmové porady.
„Řekl jsem si, že do té doby nic nepodniknu, pokusím se dostat do poslední zatáčky na první pozici a odtud pojedu úplně naplno. Je to nádherný pocit.“
Zklamání z královské etapy na něj mělo vliv. „Včera jsem byl smutný, že jsem to nedokázal dokončit, protože jsem cítil, že si to tým zasloužil. O to výjimečnější je, že se mi to podařilo dnes,“ dodal Nor.
Popáté na pódiu, poprvé na nejvyšším stupni
Peloton se všemi závodníky na celkové pořadí už v posledním okruhu nezávodil, takže Enric Mas dojel obklopen svými týmovými kolegy z Movistaru a poprvé v kariéře se stal celkovým vítězem svého nejoblíbenějšího závodu. Popáté se postavil na pódium, po třech druhých a jednom třetím místě slaví životní triumf.
„Je to prostě výjimečné. Byl to nezapomenutelný den, výjimečná Vuelta, a bylo to úžasné. Vždycky panuje napětí z toho, co by se mohlo stát, ale jak jste viděli, všechno proběhlo hladce, takže máme obrovskou radost a dnes jsme si užili každý kilometr,“ usmíval se Mas.
„Bylo to dlouhé čekání a dlouhá cesta až sem. Ale upřímně řečeno, všechny Vuelty byly vždycky výjimečné, a tahle je podle mě ta nejvýjimečnější,“ dodal nový šampion.
