„Jsem tu, abych vyhrál, jinak bych tu ani nebyl,“ říká Jonas Vingegaard pro belgickou Sporzu. „To je vlastně vždycky moje ambice, když stojím na startu závodu.“ Jenže tak snadné to není. Vingegaard jel Paříž–Nice už několikrát, ale ještě nikdy nevyhrál. Loni musel odstoupit po pádu a před třemi lety ho zcela jednoznačně porazil Tadej Pogačar.
Letos se musí postavit závodníkům, kteří už mají v nohách nějaké závodní kilometry. „Je to můj první závod v tomto roce, takže vždycky panuje určitá nejistota ohledně formy. Mám za sebou dobrou zimní přípravu a tvrdě jsem trénoval. Ale ostatní kluci už závodili. Oni lépe vědí, na čem jsou,“ uznává Vingegaard.
Pád a nemoc prý už nemají na jeho kondici vliv. „Ve skutečnosti to nebylo tak vážné. Vypadalo to hůř, než to ve skutečnosti bylo. Druhý den jsem už mohl znovu trénovat, takže to nebyl tak těžký pád. Samozřejmě není nikdy příjemné spadnout, ale nakonec to pro mě nemělo žádné vážné následky.“
„Po tom pádu jsem ale onemocněl, takže jsem musel trochu změnit plány. Ale ani to nebyl tak velký zádrhel. Tréninky mi šly dobře a doufám, že jsem v dobré formě. Jsem připravený závodit,“ ujišťuje.
Nejvážnějším soupeřem by měl být Juan Ayuso, lídr týmu Lidl-Trek, který už vyhrál etapový závod Kolem Algarve. Tým UAE Emirates XRG nenasadil Joãa Almeidu, místo něj dostal přednost Brandon McNulty. Nebezpeční by měli být také Oscar Onley či Carlos Rodríguez (oba Ineos Grenadiers).
Dva horské dojezdy, spousta atraktivních etap a jedna týmová časovka v programu Paříž–Nice
Letošní ročník závodu Paris–Nice nevypadá příliš náročně. Trasa nabízí dva horské dojezdy a jednu týmovou časovku, ve kterých by se mělo rozhodovat, pokud nezasáhne silný vítr, terezíny, pády nebo zranění. O ty totiž v „Závodě za sluncem“ nebývá nouze.
Úvodní etapa začíná severozápadně od Paříže a její první polovina působí poměrně nenápadně, ale posledních 70 kilometrů je mnohem náročnějších. Stoupání Côte de Gargenville (2,5 km, 4,8 %) a Côte de Vaux-sur-Seine (1,4 km, 7 %) vybízejí k útokům, než se peloton vydá na dvě kola náročného okruhu kolem obce Carrières-sous-Poissy.
Jezdci dvakrát vyjedou také Côte de Chanteloup-les-Vignes (1,1 km, 8,3 %), přičemž z vrcholu druhého stoupání je to 11 kilometrů do cíle.
Druhá etapa by měla přinést první souboj sprinterů, zatímco ve třetí etapě se pojede důležitý test před Tour de France, 23,5 kilometru dlouhá časovka družstev ve stejném formátu (počítá se čas každého závodníka zvlášť) jako na Grand Boucle.
Čtvrtá etapa je první horská. Na trase dlouhé 195,3 kilometru je připraveno 2 574 výškových metrů a závěr obstará osm kilometrů dlouhé stoupání do Uchonu. Průměrný sklon 4,5 % není příliš selektivní, ale stoupání je značně nepravidelné a nejtvrdší pasáže dosahují až 16 %.
Pátá etapa v regionu Ardèche zavede peloton z Cormoranche-sur-Saône do Colombier-le-Vieux a podle nastoupených metrů je nejtěžší. Cyklisté překonají 2 957 výškových metrů a na trase je hned pět vrchařských prémií. První stoupání první kategorie přijde na řadu asi 20 kilometrů před cílem a měří 2,2 kilometru se sklonem 11 %. Posledním kopcem dne bude Côte de Saint-Barthélemy-le-Plain (3,2 km, 7,6 %), jehož vrchol leží méně než deset kilometrů před cílem.
Také šestá etapa mezi Barbentane a Apt nabídne zvlněný profil. Posledním stoupáním dne bude Côte de Saignon (4 km, 5 %), jehož vrchol se nachází jen 4,5 kilometru před cílovou páskou. Ideální příležitost k útoku.
Sedmá etapa už se pojede v okolí Nice a nabídne poslední horský dojezd v Auronu. Na trase dlouhé 138,7 kilometru čeká jezdce celkem 2 591 metrů převýšení a závěrečné stoupání měří 7,3 kilometru s průměrem 7,2 %.
Závěrečná etapa patří každý rok k nejzajímavějším dnům závodu. Letos je na necelých 130 kilometrech naplánováno pět hodnocených stoupání. Jde o poslední šanci zvrátit celkové pořadí, takže bychom měli vidět hodně útoků.
Na trase leží Côte de la Loubière (5 km, 6,4 %), Côte de Levens (3,9 km, 5 %), Col de la Porte (7 km, 7,2 %), Côte de Châteauneuf-Villevieille (6,6 km, 6,6 %) a Côte du Linguador (3,3 km, 8,8 %). Poslední stoupání má až 14 % a jeho vrchol leží pouhých 20 kilometrů před cílem v Nice.
Paříž–Nice je jen prvním krokem za dvěma vítězstvími na Grand Tours
Pro Vingegaarda je Parříž–Nice jedním z pouhých dvou závodů (společně s Okolo Katalánska), které pojede před debutem na Giro d’Italia. Všechny tyto závody, včetně Gira, jsou přípravou na Tour de France, ale Dán je samozřejmě chce vyhrát. „V první řadě jsem chtěl před Tour vyzkoušet něco jiného,“ vysvětluje své rozhodnutí udělat velkou změnu ve skladbě sezóny.
„Pokaždé jsem si všiml, že moje absolutní výkonnost je vyšší ve druhé Grand Tour sezóny. Takže možná díky tomu dosáhnu na Tour vyšší úrovně,“ doufá. „Kromě toho jsem měl prostě pocit, že po pěti letech, kdy jsem jezdil stále stejný program, potřebuji změnu. Tohle je nový začátek.“
„Na Giru chci bojovat o vítězství. Tour a Vueltu už jsem vyhrál, takže Giro je pro mě samozřejmě velkou motivací. Málokterý závodník to dokázal přede mnou, takže by to bylo skvělé,“ pokračuje lídr týmu Team Visma–Lease a Bike, který se nebojí ani letní konfrontace s Pogačarem na Tour.
„Jestli je Pogačar neporazitelný? Analytici si mohou říkat, co chtějí. To mě nezajímá. Soustředím se na svůj vlastní plán,“ dodává.
