Kairouan – ve čtvrtém městě islámu, které ovlivnilo svět barev

27.02.2019 | Petr Nejedlý, www.cestomila.cz

Kairouan – ve čtvrtém městě islámu, které ovlivnilo svět barev

Kairouan je po Mekce, Medině a Jeruzalému čtvrté nejposvátnější město islámského světa a sedm poutí do Kairouanu se vyrovná pouti do Mekky. Tak alespoň dokolečka opakují některé informační letáky. Kairouan je ovšem také město, v němž maloval Paul Klee a které tak ovlivnilo moderní umění.

O velké kairouanské mešitě jsem leckde četl, že je nejstarší v Africe. Dovolím si pochybovat. Vždyť Kairouan byl založen v roce 670 a arabští muslimští nájezdníci vpadli do Afriky desítky let před tímto datem. Již v roce 642 ovládl vojevůdce Amr ibn Al-As Egypt a nezdá se mi pravděpodobné, že by za dobyvatelské úspěchy nebyla během téměř 30 let postavena Alláhovi jediná mešita. Však také Amr ibn Al-As hned po svém vojenském úspěchu založil město Al Fustat a mešitu (dnes na předměstí Káhiry), která dodnes nese jeho jméno. A je pravděpodobně nejstarší v Africe, přestože byla během staletí kompletně přebudována.

Alexandrem Velikým se toužil stát

Zakladatel Kairouanu Uqba ibn Nafi byl potomkem egyptského dobyvatele. Na dalších výpadech směrem za západ, který Arabové pojmenovali Džazírat al-maghrib (Ostrov Západu), zakládal vojenské tábory a jedním z nich byl právě Kairouan. Podle jedné známé legendy Uqbův kůň (nebo kůň jednoho z jeho vojáků) zakopl o zlatý pohár ležící v písku. Alláhovi poslové v něm ihned rozpoznali pohár, který před několika lety záhadně zmizel z Mekky a z poháru dokonce vytryskla stejná voda, která vytéká z posvátné studny Zamzam v Mekce. Díky rozšířené legendě se stalo z Kairouanu poutní místo. Ovšem imámové z Mekky by např. tvrzení o sedmi poutích do Kairouanu jistě považovali za rouhání (šmik, hlava dolů a zábava pro lid, říkával Miloš Kopecký v jednom filmu s arabským motivem). Jeden středověký arabský spis zmiňuje neodolatelnou touhu zakladatele Kairouanu překročit moře a bojovat ve jménu Božím s nevěřícími v čele svých deseti tisíc jezdců. Novým Alexandrem Velikým se toužil stát tento „dobyvatel Afriky“. Uqbovo přání se nesplnilo. Kairouan krátce po založení padl do rukou berberského náčelníka Kusaily a Uqba byl v boji zabit, to se psal rok 683. Arabové ustoupili, ale nová vlna jejich útoků na sebe nenechala dlouho čekat. Chalífa Abdulmalik ibn Marván vyslal vojsko, které dobylo Kairouan v roce 688 zpět do arabských rukou, přestože jeho vojevůdce Zuhajra ibn Qajs al-Baláwí byl při pronásledování Kusaily zabit. A to už se blížil okamžik pádu Kartága, které dobyl emír Hassan ibn an´Numán al Gassání, později zakladatel arabské medíny v hlavním městě Tunisu.

Zbytek článku a fotogalerie


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste