Na prvních třech příčkách dokončili časovku ti, kteří se také před ní nacházeli na pódiových místech. Jenže Muhlberger (viz titulní foto z první etapy, kdy si dojíždí kolegu Konrada) zajel famózně a na druhého Badilattiho najel na 12,5 km víc jak minutu! Švýcarský závodník Israel Start-Up Nation byl rychlejší o 2 vteřiny než třetí Patrick Konrad, týmový kolega Muhlbergera.

Čtvrté a páté místo si připsali ti, kteří předvedli velmi dobrý vrchařský výkon také v první etapě zakončené víc jak 20-ti km kopcem: Rémy Rochas (NIPPO) a Piotr Brozyna (Voster).

Nejlepší z českých závodníků dojel Michael Kukrle (Elkov-Kasper) na 10. místě se ztrátou -2:20 na vítěze.

Vítěz časovky a průběžný lídr závodu Gregor Muhlberger (Bora-hansgrohe).

Muhlberger jel tak rychle, že 18 lidí chytlo limit! Z našich to postihlo Františka Sisra, což je z pohledu podvečerní etapy škoda, protože papírově měl být lídrem do koncovky krátké a rovinaté poslední etapy. Pokud tedy rozhodčí nepřimhouří oko a limit nezruší.

O bílý dres si to rozdali tři závodníci, mezi nimiž byl před časovkou rozdíl pouhých 14 veřin. Další v pořadí ztráceli už víc jak 2 minuty. Bohužel Petr Kelemen na 20. místě zajel o 17 sekund pomaleji než Švéd Bergstrom Frisk a o pouho pouhé 3 vteřiny o pozici nejlepšího mladíka do 23 let přišel. V poslední etapě budou k mání nějaké bonifikační sekundy, takže jistá šance tu ještě je. Třetím do party, kdo mohl usilovat o tento trikot, Švýcar Froidevaux z týmu Akros, zaostal v časovce za naším Petrem Kelemenem o 27 veřin a z boje o bílý trikot nejspíš definitivně vypadl.

Matteo Badilatti druhý v časovce a třetí celkově před poslední dnešní podvečerní etapou.

Časovka se jela do relativně vyšší nadmořské výšky (1300 metrů), kde už bylo citelně chladněji, na široké silnici a její průměrný sklon, kdy museli jezdci překonat 627 výškových metrů, nebyl zas tak velký, aby ji relativně slušně zvládli i tempaři, kteří dokáží dobře přejet středně těžký kopec. Michael Kukrle je toho důkazem. Ovšem detailněji sklon vypadal tak, že prvních zhruba osm kilometrů bylo dost tvrdých, poslední třetina trasy se ale už dost narovnala, což byla výhoda pro tempaře a hendikep pro lehounké vrchaře.

I s ohledem na terén a sklon bylo vidět cyklisty jak na časovkářských kozách, tak na klasických silničních bicyklech. Klasika převažovala. Z našich zvolil kozu jen Honza Bárta a po závodě se nechal slyšet, že v těch prudších pasážích to nebyl úplně dobrý nápad. I když oba Rakušané, kteří jsou v čele celkového pořadí, kozy použili!

Dan Turek na trati časovky. S ohledem na jeho týmové úkoly ji pojal tak, aby mu zbyly síly i na podvečerní etapu: -5:35 min.

Našim cyklistům časovka moc nevyšla. Třetím nejlepším byl "až" na 31. místě Michal Schlegel. Bohužel Karel Hník na 46. místě ztratil tolik, že stejně jako Petr Kelemen vypadl z první desítky celkového pořadí.

Co ale hodně potěšilo, je fakt, že tím, že Jan Bárta zajel totožný čas jako Michal Schlegel, se Elkov-Kasper posunul na průběžné první místo v soutěži týmů o 42 vteřin před italské Vini Zabú KTM, na keré před časovkou ztrácel -1:15!

Michael Kukrle:"Ráno zapršelo, ale pak se udělalo hezky. Vysoko v kopcích pak ale bylo chladněji, takže jsme se museli na sjezd patřičně obléknout. Jako favorita jsem tipoval Konrada, Muhlberger hodně překvapil. Škoda Kajdy (pozn.: Karel Hník), že se neudržel v desítce. On by potřeboval pořádnou stojku, se svou nízkou váhou nejvíc ztrácel právě v té části, kdy se silnice už rovnala. Posun v týmech na první místo je pěkný dílčí úspěch. Je to tu vzhledem ke zdravotním omezením takové zvláštní. Denně nám měří teplotu, vyplňujeme dotazník, jak se cítíme. Zavřeni na hotelu, jíme z krabiček."