Amstel Gold Race byl takticky svázaným závodem, ale to neznamená, že by se jelo pomalu, právě naopak. Sérii krátkých stoupání v pelotonu nezvládla nejlepší sprinterka světa Lorena Wiebes, nestačila ani Marianne Vos a aktivní byl zejména tým Lidl-Trek. Jenže opakované útoky k ničemu nevedly.
Až Anna van den Breggen předvedla na Geulhemmerbergu efektivní útok, po kterém se vpředu udržely také favoritky Kasia Niewiadoma, Demi Vollering a Noemi Rüegg. Jenže tato extrémně silná čtveřice nehodlala spolupracovat. A nespolupracovaly ani další závodnice v dalších pokusech o únik.
Rozhodující útok přišel 27 kilometrů před cílem a byl vlastně nenápadný, protože se odpojily Paula Blasi z týmu UAE ADQ a Nienke Vinke z SD Worx – Protime, které nepatřily k největším favoritkám. Rychle si vytvořily půlminutový náskok a v předposledním výjezdu na Cauberg se Paula Blasi osamostatnila.
V pelotonu převzal kontrolu tým FDJ-SUEZ, ale vedoucí závodnici nestahoval. Při průjezdu cílem měla Paula Blasi náskok už 45 sekund a ten stále rostl. Pro reálně asi nejsilnější Demi Vollering to byla neřešitelná situace, pokoušela se útočit, ale soupeřky ji nenechaly stíhat vedoucí závodnici sólo.
Paula Blasi byla navíc až příliš silná, do posledního Caubergu najížděla s minutovým náskokem a vítězstvím v kapse. Po více než čtyřech hodinách závodu si dojela pro své největší vítězství s náskokem téměř půl minuty.
Za ní se na Caubergu ze skupiny favoritek utrhly Niewiadoma a Vollering a v tomto pořadí dojely do cíle. Skupinu spurtující o čtvrté místo přivedla do cíle Letizia Paternoster, pátá skončila Noemi Rüegg.
Trápení v pelotonu vyřešila únikem
Paula Blasi nebyla v původní nominaci svého týmu na Amstel, ale na poslední chvíli musela zaskočit za týmovou kolegyni. A ani v závodě se jí zpočátku příliš nedařilo. „Vlastně jsem už odpadla, ale podařilo se mi vrátit zpět a rozhodla jsem se zaútočit. Říkala jsem si, že zkusím týmu pomoct jiným způsobem.“
„Celý den jsem měla opravdu potíže s pozicí v pelotonu. Byla jsem také docela nervózní, protože je to poprvé, co jedu tyto závody. Říkala jsem si, že radši odjedu, pak se nebudu muset celou dobu trápit,“ smála se v cíli.
„Když jsem projížděla cílem do posledního okruhu, ani jsem nevěděla, kolik kilometrů mi ještě zbývá ujet,“ pokračuje Blasi. „Myslela jsem si, že asi pět kilometrů, ale nakonec to bylo 20 kilometrů. Tehdy jsem si pomyslela, že mě ještě čeká dlouhá cesta.“
„Opravdu tomu nemůžu uvěřit. Vlastně jsem ani nebyla v nominaci na tento závod, ale kvůli nemocem a zraněním v týmu mě nakonec povolali. A teď tohle!“ dodává nadšená vítězka.
