Po nádherném vrchařském souboji ovládl Milano-Torino Primož Roglič!

06.10.2021 | Jiří Vlasák, foto: Milano-Torino

Po nádherném vrchařském souboji ovládl Milano-Torino Primož Roglič!

Finále 102. ročníku italské klasiky se podle očekávání odehrálo v samém závěru při dvojím výstupu k bazilice Superga. V prvním výjezdu se oddělila zhruba dvacítka nejlepších vrchařů, v druhém docházelo k postupné selekci, až na čele zbyli jen Simon Yates a Primož Roglič. Yates věděl, že to musí zkusit nástupem dále před cílem, ale Rogliče nezaskočil

Po loňské improvizaci se italská jednorázovka, která se letos jela po 102., vrátila do obvyklého termínu a na obvyklou trasu. Tzn. že opět šlo o závod určený vrchařům a že sprinteři, kteří dostali výjimečně šanci minulý rok a z nichž nejúspěšnější byl Arnaud Démare, tu byli zbyteční. Jednorázový podnik kategorie "Pro" dlouhý 190 km totiž končil po převážně rovinatých 170 km dvojnásobným přejezdem kopce Superga, ležícího pár kilometrů na východ od Turína ve výšce 670 metrů nad mořem a známého stejnojmennou bazilikou. Přičemž v druhém případě šlo o cílové místo. Stoupání je dlouhé téměř 5 km a má průměrný sklon přes 9 %, přitom nejprudší s průměrem kolem 12 % je v úseku 1,5 až 0,5 km před cílem.

Michael Woods, vítěz z roku 2019

Charakteru trasy a termínu, který uprostřed týdne předcházel sobotní Il Lombardii, odpovídala startovní listina. Většina z těch, která se dnes postavila na start, se chystá také na Lombradii. A že šlo o hodně rozsáhlý seznam špičkových cyklistů. Mezi kandidáty vítězství bylo totiž možno počítat borce jako jsou Pogačar a Ulissi (UAE), Roglič (Jumbo), Alaphilippe, Almeida a Masnada (Deceuninck), Gaudu a Pinot (Groupama), Adam Yates (Ineos) a Valverde (Movistar), kteří tu dokázali v minulých ročnících dojet na 2. a 3. místě, Mollema a Nibali (Trek), Woods, který vyhrál poslední vrchařský ročník z roku 2019, Dan Martin a Hermans (Israel), Guillaume Martin (Cofidis), Vlasov (Astana), Quintana (Arkéa), Buchmann a Konrad (Bora) či Champoussin (AG2R), a to nebyl kompletní seznam.

Julian Alaphilippe na startu ročníku 2021

Coby nejžhavější kandidáti pódia se s ohledem na charakter závěru této jednorázovky, výsledkovou minulost a aktuální formu jevili Roglič, Pogačar, Alaphilippe, Almeida, Woods a Yates.

Do závodu odstartovali i tři čeští cyklisté. Coby jednička Intermarché, která spoléhala i na Louis Meintjese, Jan Hirt, v týmu Israele Jakub Bouček a v Qhubece Karel Vacek.

Z World týmů chyběly pouze Bahrain, EF, Lotto a BikeExchange, kteří ale na Lombardii pochopitelně chybět nebudou a kam jsou z těchto týmů nominováni mj. Landa a Haig (Bahrain), Urán a Higuita (EF) či Simon Yates a Chaves (BikeExchange).

Bezprostředně po odmávnutí ostrého startu, který se odehrál za teploty převyšující 20 stupňů, polojasného počasí a větru kolem 10 km/hod., odjela čtveřice ve složení Frapporti (Eolo), Lazkano (Caja Rural), Bou (Euskaltel) a Orrico (Vini Zabú). O 20 km dál si dopředu dokázali postupně dojet ještě Vermaerke (DSM) a Zanotti (Bardiani). Dostali maximálně ke 3,5 minutám.

50 km před cílem, kdy peloton měl uprchlíky nadohled, se hlavní skupina na bočním větru rozdělila a vepředu kromě uprchlíků zůstaly v početném zastoupení týmy Deceuninck-Quick Step (6) včetně Alaphilippa, Israel (4) včetně Woodse a Hermanse, UAE (3) včetně Pogačara  a Jumbo-Visma (3) včetně Rogliče. Byl tu i Valverde, který měl k ruce Catalda.

V pelotonu nastal poplach. Na čelo najeli vybraní cyklisté především týmů Ineos, Trek-Segafredo a Arkea-Samsic ve snaze situaci zvrátit. Jenže i v čelní 24členné skupině byl dostatek kvalitních lidí na práci, takže 40 km před cílem byl rozdíl stále kolem 45 sekund. A na špici se protáčeli i Pogačar s Rogličem!

Přestože pomocníci Deceunincku jeli takové tempo, že občas se oddělili od zbytku skupiny, zezadu se dařilo náskok uprchlíků krátit. 24 km před cílem, když se začalo poprvé stoupat na Supergu, činil 20 sekund.

Z první skupiny se po začátku stoupání oddělila desítka favoritů, ke které si v průběhu stoupání dojížděli další vrchaři z druhé skupiny, takže nakonec se vytvořila skupina o 23 lidech. V závěru kopce si nastoupil Vansevenant (Deceuninck), vrchol přejel osamocen a ve svém maximálním úsilí pokračoval i ve sjezdu. V rovinovém úseku mezi oběma výstupy se jeho náskok navýšil až na 20 sekund. Jenže po začátku finálového stoupání byl rychle dojet postupně se redukující skupinou, kterou v té době vedl Rafal Majka následovaný Julianem Alaphilippem. Když si Majka coby domestik Pogačara vystoupil z tempa, skončil s ním i Alaphilippe.

V té chvíli si najel na čelo Simon Yates a jeho tempu stačili jen Roglič, Pogačar a Almeida. V jeden moment jakoby Roglič rezignoval a s ním zůstali i Pogačar a Almeida. Jenže od Rogliče to nebyl projev slabosti, ale taktického počínání. O kus dál si nastoupil, dvou souputníků se zbavil a rychle si dojel Yatese. Takto spolu pokračovali až do mety 400 metrů před cílem, kdy se Yates pokusil Rogliče zbavit. Dal do toho všechny síly, takže když ho o 200 metrů dál Roglič míjel, už neměl v nádrži nic, čím by mohl odpovědět.

Souboj o třetí místo zprvu vypadal nadějně pro Pogačara, který Almeidovi poodjel, ale ten se dokázal v samém závěru dotáhnout a v těsném souboji Pogačarovi na pásce odolat.

Primož Roglič: "Dnes to bylo těžké, zvláště když 50 km před cílem hodně foukalo z boku. Předpokládal jsem, že Yates zaútočí daleko před cílem, naštěstí jsem měl dnes dobré nohy. Nkdy nevíte, jak na tom budete, někdy nohy máte, jindy ne. Naštěstí jsem je dnes dobré měl. Jeli jsme dobře i  jako tým, když se peloton roztrhl, měli jsme vepředu tři závodníky. Jsem s dnešním výkonem a vítězstvím velmi spokojený. Teď si trošku odpočinu a v sobotu nás čeká poslední jeden z největších závodů sezóny Il Lombardia."

Ani jeden z českých cyklistů se do cíle nedostal.

Jiří Vlasák
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste