Před rokem se posílená klasikářská skupina Red Bullu na velkých závodech trápila, ale letos už si vše zřejmě sedlo a německý tým podal na Omloop Nieuwsblad výborný kolektivní výkon. Na vrcholu Molenbergu byli v popředí pelotonu hned tři jezdci Red Bullu, takže když Van Dijk pokryl útok Vermeersche a Van der Poela, měl tým výhodnou pozici vpředu i vzadu.

„V tu chvíli to pro mě ale bylo hodně těžké,“ přiznává Van Dijk. „Bylo to teď, nebo nikdy. Měl jsem však dost sil na to, abych tu díru smazal. A jsem za to moc rád, i když jsem se potom necítil úplně dobře a musel jsem si trochu orazit.“

Tím „trochu“ Van Dijk myslí, že po dojetí původních uprchlíků přestal s Van der Poelem a Vermeerschem střídat až do finálního nástupu Nizozemce na Kapelmuuru. „Byl to také pokyn od týmu, abych netahal. Bylo to těžké, nohy mě bolely, i když jsem se jen vezl, takže to bylo správné rozhodnutí. Řekli mi, že pokud se dostanu přes Muur a Bosberg, mám jet na plný plyn. A to jsem udělal,“ nelituje.

Nepracovat ve vedoucí skupině a šetřit síly byla jediná taktika, která mohla fungovat, a vyplatila se. „Bylo docela chladno, vlhko a větrno, typické belgické počasí. Závod byl tedy velmi náročný. O to víc jsem s tímto výsledkem spokojený. Je to jako sen. Skončit tady druhý za Mathieuem van der Poelem je téměř jako vyhrát,“ pokračuje Nizozemec.

Na sedmém místě dojel ještě Jordi Meeus, třináctý byl Laurence Pithie a ve skupině za uprchlíky figuroval také Van Dijkův bratr Mick van Dijke. Pro Red Bull to byl velmi dobrý výsledek a kolektivní přístup může přinášet úspěchy i bez vyloženě dominantního lídra. „V každém případě je to opravdu dobrý začátek. O to důležitější po loňském roce, kdy se věci nevyvíjely příliš dobře. Ukázali jsme, že máme silný tým,“ dodal druhý muž Omloopu.