Až do roku 2021 byl Soudal Quick-Step jedním z nejlepších týmů světa na dlážděných klasikách, jenže v dalších letech se něco zlomilo. Po vítězství Kaspera Asgreena na Kolem Flander v roce 2021 se tým dostal do první desítky největší belgické klasiky už pouze jednou a na Paříž–Roubaix to bylo ještě horší – v posledních třech letech se žádný z jezdců Soudal Quick-Step nedostal ani do první dvacítky.
To už belgický tým nechce zažívat. „I s tímto týmem můžeme v klasikách zaostávat za Van der Poelem a Pogačarem, ale to není ten problém. Skutečným problémem bylo, že jsme ve velkých klasikách byli neviditelní. To nás hodně frustrovalo. Doufám, že jsme to vyřešili,“ říká sportovní ředitel Iljo Keisse pro deník Nieuwsblad.
„Jdeme do monumentů s ambicemi. Pogačar a Van der Poel mají také jen jedno srdce a dvě nohy,“ povzbuzuje svůj tým ředitel Jurgen Foré. „Chceme je vyzvat, ale častěji se nám to nepodaří než podaří. Ročně se koná dvacet velkých jednodenních závodů. Je tu vlámské jaro, ale jsou tu také Fourmies a Plouay. A kanadské závody, které jsme k mé frustraci ještě nikdy nevyhráli. Chci zdůraznit, že jsme neinvestovali pouze do jara. S jezdci, které nyní máme, chceme bodovat po celý rok.“
O kom Foré konkrétně mluví? Tým přivedl zkušené klasikáře Dylana van Baarleho a Jaspera Stuyvena, kteří by měli mladší týmové kolegy vést a zajíždět dobré výsledky. Je tu však jeden háček. Van Baarle na mezinárodní scéně nevyhrál žádný závod už téměř tři roky a Stuyven dokonce skoro pět let. Věřit, že po přestupu to bude lepší, je naivní. „V posledních sezónách mě to dost štvalo. Lhal bych, kdybych řekl, že to se mnou nic nedělá,“ říká Stuyven, který nevyhrál od svého nejslavnějšího triumfu na Milán–Sanremo v roce 2021.
Belgičan doufá, že kolektivní přístup, kterým byl Soudal Quick-Step v klasikách vyhlášený, bude znovu fungovat. „Taková je myšlenka, ale všichni jsme také dostatečně realističtí. Tadej Pogačar a Mathieu van der Poel jsou tak silní, že si brzy vynutí situaci jeden na jednoho. Ale dodává to větší sebevědomí a motivaci, když víte, že do klasik můžete nastoupit se silným týmem. Nemusíte reagovat na všechno sami a můžete vytvořit situaci, ve které nemusíte jen stahovat,“ pokračuje Stuyven v rozhovoru pro Sporzu.
Stuyvenovi, Van Baarlemu a Lampaertovi je už přes 33 let, a v delším horizontu proto tým sází na Paula Magniera, který pravidelně vítězí ve sprintech, ale měl by být v budoucnu silný i v klasikách. Jedenadvacetiletý Francouz prodloužil smlouvu do konce roku 2029 a Soudal Quick-Step kolem něj chce budovat celý tým. „Paul je velký, štíhlý, silný. Určitě se může stát novým Tomem Boonenem,“ myslí si Keisse. „Je o něco rychlejší než Tom. A taky vypadá líp,“ směje se bývalý závodník.
Sám Magnier si své současné limity uvědomuje a do boje s Van der Poelem a Pogačarem se zatím pouštět nebude. „Prozatím je v plánu jet co nejvíce závodů, ve kterých oni nestartují,“ říká vítěz devatenácti závodů v loňské sezóně. Přesto je v hierarchii týmu druhým nejvýše postaveným sprinterem za Timem Merlierem.
O dvanáct let starší Belgičan dostane přednost na velkých závodech, včetně Tour de France. „Na Tour je velký tlak, říká to i Tim. V den, kdy pojedu, musím být připravený podávat výkony. Nejen se zúčastnit,“ chápe to Magnier, který se letos chystá na Giro d'Italia.
Merlier má před sebou náročnou sezónu, která však nezačíná nejlépe. Kvůli bolestem kolena musí vynechat start na AlUla Tour, protože se necítí dostatečně dobře připravený závodit. Od začátku prosince cítil bolest v koleni, jenže vyšetření neodhalila žádný problém. „Bolest zmizela po odpočinku,“ říká jeden z nejlepších sprinterů světa. „Kvůli tomu odpočinku jsem ale ztratil kondici. Není to jednoduché, tady na soustředění ve Španělsku. Ještě se mi nedaří úplně se přizpůsobit zbytku týmu,“ vysvětluje.
„Uvidíme, jak se to vyvine. Teď je ještě příliš brzy na to, abych řekl, kdy začnu závodit. Ale doufám, že budu na klasikách v nejlepší možné formě,“ dodává Merlier, který sní o vítězství na Gent–Wevelgem.
