„Já byl na podobné akci už potřetí a musím říct, že ten pražský obchod je nejhezčí, lepší než třeba v Dubaji,“ říkal Kelemen, který přiletěl rovnou z etapového závodu 4 dny v Dunkerque i se svým parťákem. Ten je sice Němec, správně, ale v Praze už pátý rok žije s českou přítelkyní, jejíž maminka pro zajímavost pracuje pro norský tým Uno-X. „Česky umí jen sprostá slova, ale pít pivo dokáže,“ usmál se 24letý Kelemen při charakteristice o rok staršího jezdce, který před třemi lety hájil barvy českého týmu ATT Investments.

Oba si při křtu projeli na ergometru virtuálně kritérium v Curychu, na kolo však šéfa Cancellaru vzít nestihli. Ten jenom připomenul, jak tady v osmnácti vyhrál Závod míru 1999 a pak se s novým tým účastnil Okolo Jižních Čech 2022. „Jezdím teď sice dvakrát až třikrát týdně, ale jen když mám čas od práce a povinností od rodiny. Vyrazím si sám, na delší projížďku, baví mě to a potřebuju to, ale jen možná pět tisíc kilometrů za rok. Zkrátka mi začala jiná kapitola života,“ přiznal dnes 45letý už bývalý cyklista. Doma pořádá také známou letní třísetkilometrovou výzvu Chasing Cancellara z Bernu až do Zermattu, ale té se také účastní spíš jako průvodce účastníků. „Pomáhá, kde se dá. Vídáme se často, ale s námi se byl naposledy projet snad před třemi lety,“ potvrdil Kelemen.

Tým Tudor založil Cancellara v roce 2022 „z neznámých závodníků,“ jak říká pamětník Kelemen. A přestože stále ještě není ve WorldTur, dostal už letos pozvání na Tour de France. „O rok dřív, než jsme očekávali. Ale představil jsem náš dlouhodobý projekt a pomohlo snad i moje jméno. Potřebujeme čas, rozšiřujeme postupně naši strukturu, nechceme jen kupovat jména. Já myslím, že se vyvíjíme správným směrem. Pro tým už pracuje téměř 130 lidí, nabízíme vysoký standard,“ vyprávěl jeho „kulturní manažer“, jak svoji pozici sám nazval. Generálním manažerem týmu je Raphael Mayer, sportovním ředitelem Ricardo Scheidecker, který působil v Quikstepu v jeho šesti nejlepších letech.

Kelemen si váží důvěry, kterou zde má. Už loni získal smlouvu až do roku 2027. Což oceňuje zejména teď ve chvíli, kdy se dává stále dohromady po loňském těžkém pádu poslední srpnový den ve čtvrté etapě belgické Renewi tour. „Bettiol strčil jednoho kluka před sebou a já zaletěl do pangejtu, dva další mi spadli na zátylek. Měl jsem otřes mozku, nikdo nevěděl, co s tím dál. Byl jsem půl roku mimo, tři měsíce úplně bez kola. Začal jsem jezdit na konci listopadu. Objel jsem i soustředění, ale standard mi chyběl, nemohl jsem jít do intenzity. V lednu se mi vrátily problémy. Točila se mi hlava a oči nestíhaly, nemohl jsem řídit auto, dojít si na nákup. Strávil jsem víc času v nemocnici v Motole než na kole. Až později jsem našel kliniku Dina optik se specializací na hokejisty a ti mi pomohli. Moc je chválím, zaplaťpánbůh za to. Postupně jsem se vracel a naskočil pak do rozjetýho vlaku,“ popisuje situaci.

Proto se ani nemůže trápit výsledky. „Bylo to pro mě těžký, chtěli abych sbíral zkušenosti, ale nebyl jsem pořádně připravený. Měl jsem úkol někoho někam dovézt, kus vydržet,“ hodnotí účast na nedokončených jarních klasikách Kuurne-Brusel-Kuurne, E3 Saxo, Gent-Wevelgem nebo Dwaars door Vlaandern. „Na Paříž-Roubaix jsem snad odvedl dobrou práci a dojel tenhle závod poprvé (58., pozn. red.). Zamrzelo mě, že jsem měl nohy na lepší skupinu o top ten. Ale na Arenbergu jsem to přepískl a vynominoval se z ní. Byl jsem i na čekačce pro Giro, ale to by mě asi popravilo,“ doplňuje. Pak dostal volno a teď se připravuje sám na Gran Canarii v kopcích, další část týmu trénuje vedle na Tenerife.

V červnu ho čekají tři další menší klasiky, Okolo Belgie a mistrovství republiky. „Chci se dostat na svůj standard a cítit se dobře. Víc asi nemůžu chtít. Dřív jsem se divil, jak se někteří kluci dávají po pádech dlouho dohromady a teď to zažívám sám. Mrzí mě, že to je pro mě tak trochu sezóna o ničem, ale přemýšlím už o té další,“ říká rozumně. Ani na Czech Tour se letos Tudor nejspíš neobjeví. „Ještě nevíme, co přesně bude po Tour. Jedeme tři programy. S Girem jsme celkem spokojení, Storer je v desítce, Stork a Zijlaard byli do tří v etapách, nováčci sbírají zkušenosti. Ti nejlepší v čele s Alaphillipem a Hirschim se teď šetří na Tour.“

Spojení cyklistů s hodinářskou značkou, natož švýcarskou (založil ji majitel Rolexu), se přímo nabízí. Cancellara je přece jedním z králů časovky – získal v ní dvě olympijská zlata a čtyři duhové dresy, k tomu vyhrál třeba třikrát Roubaix i Flandry. A Kelemen už je také ambasadorem sítě butiků Hodinářství Bechyně, distributora Tudoru na tuzemském trhu. „Mám čtvery hodinky Tudor. Ty první, limitovanou edici padesáti kusů FXD Chrono, které jsem dostal první rok v týmu, jsem věnoval na památku tátovi. Pak mám Pelagos Chrono karbonové, ty jsme dostali loni aktuální, a ještě klasické Pelagos z titanu. Nejvíc nosím ty stříbrné FXD Chrono Panda,“ vysvětlil svoji hodinkovou zkušenost mladý český cyklista.