Daniel Turek: „Mou podporu si vyžádali všichni hlavní lídři!“

01.11.2019 | Jiří Vlasák, foto: Sirotti, Noa Arnon

Daniel Turek: „Mou podporu si vyžádali všichni hlavní lídři!“

Dan Turek letos odpracoval v týmu Israel Cycling Academy obrovské penzum práce. Z pohledu odjetých kilometrů dokonce nejvíc ze všech. Jeho úkolem od začátku sezóny bylo pomáhat lídrům, aby tým získával co nejvíc bodů s cílem dostat se v dalším roce na Grand Tour. A svou práci podle lídrů, trenéra i manažera odváděl výborně. Jak to s ním bude v příštím roce?

Dane, na sociálních sítích jste stručně zbilancoval vaši letošní sezónu: 32 000 nalétaných kilometrů, 12 823 neježděných závodních kilometrů, sezóna dlouhá a plná pomáhání. Odkryjte nám trošku víc váš letošní cyklistický rok. 

Od začátku sezóny jsem měl zakázáno jezdit na vlastní výsledky. Tým si totiž dal za cíl umístit se nejhůř do 2. místa mezi Prokonti týmy, což by zajišťovalo automatickou pozvánku na Grand Tour. Takže se šlo po bodech. 

První tři měsíce jsem jezdil ve skupině s Kolumbijcem Ávilou. Začali jsme v únoru v Kolumbii, pokračovali ve Rwandě, kde jsem se v 5. etapě dostal do úniku asi 11 členné skupiny a nakonec dospurtoval na 3. pozici.  V celkové klasifikaci jsme si připsali 3. místo Badilattim. A v březnu jsme navázali etapákem na Taiwanu, kde byl Earle 4. a Niv 6. První období jsme zakončili jednorázovkou ve Španělsku (Plaza 10.) a etapákem v Portugalsku (1. Ávila). 

Rwanda: "Nezapomenutelný závod, neskuteční diváci, úžasná přiroda. Úrovní taková lepší 2.2."

Následovaly Brabantský, kde 14. dojel Sbaragli a 16. Hermans, a Valónský šíp, které jsem absolvoval ve skupině s Benem Hermansem, naším lídrem do kopcovitých etapových závodů. Následovala španělská Vuelta Asturias, kde za vítězným Carapazem bral 2. místo Neilands, a já jsem ovládl vrchařskou soutěž. Pak přišel na řadu norský Hammer Stavanger, kde jsem pomáhal Van Asbroeckovi, s kterým jsem pak pokračoval na Tour of Norway. Tam se mi podařilo dojet v čtvrté etapě na 5. místě a celkově být nejlepší z týmu na 8. pozici. 

Ve hvězdné společnosti Carapaze a Landy coby nejlepší vrchař v Asturii.

Z Norska jsem se opět ve skupině Ávily přesunul do Korei, kde skončil Kanaďan Perry na 2. místě. Téměř totožná sestava pak absolvovala etapák ve Francii. 

Po mistrovství republiky jsem ve skupině Bena Hermanse objel Okolo Rakouska, které Ben vyhrál! Potom jsem s Van Asbroeckem a poprvé výborným sprinterem Cimolaiem, který ovládl 3. etapu, absolvoval Tour de Wallonie. A po evropském šampionátu následovalo Kolem Burgosu bez výraznějšího výsledku. 

S Benem Hermansem, vítězem Okolo Rakouska.

Sezónu jsem zakončoval deseti jednorázovkami. Nejprve převážně v Belgii ve skupině klasikářů včele s Van Asbroeckem, kde jsme zaznamenali devět umístění do desítky a tři pódiová včetně vítězství Dempstera na nizozemském Veenendaal. A potom tři závody v Itálii v týmu s Ávilou (8.), Sbaraglim (4.) a Cimolaiem (6.). 

Tím to pro mě mělo končit, ale tým chtěl, abych odjel i na poslední WT do Číny. A tak jsem se stal v Israel Cycling člověkem, který v sezóně odjel nejvíc závodních dnů. 

K tomu mohu ještě připočítat dvě kritéria v Čechách a jeden z nejtěžších závodů sezóny vůbec, belgický Pro-kermess, takže mi to letos dalo 91 závodů. 

Poslední závod v sezóně: čínský Tour of Guangxi.

To máme přehled závodů, v nichž jste pomáhal hned několika lídrům. Ocenil to tým, potažmo lídři? 

Už vloni, kdy měl jet Ben Hermans Giro s důrazem na celkové pořadí, tak si mě vyžádal. Jenže vedení pak rozhodlo, že se na GC nepojede, a pak nebylo potřeba ani mých služeb. I letos lídři moji práci a schopnosti ocenili. Ávila si o mě týmu řekl na úvod sezóny. Cimolai si v průběhu sezóny řekl jen o dva lidi a já byl jedním z nich. I Van Asbroeck byl s mou podporou maximálně spokojen, což dal vedení najevo. Tohle ocenění je pro mě největší výhra v sezóně! 

Jak to bylo s oceněním od vedení, resp. sportovních ředitelů, z nichž jedním je i krajan René Andrle? 

Samozřejmě své hrají sponzorské zájmy a národnost nejen cyklistů, ale i vedení. Hlavní majitel je Kanaďan, v týmu máme tři Kanaďany. Jakousi radu, která rozhoduje, tvoří hlavní majitel, samozřejmě se slovem rozhodujícím, společně s dalšími třemi lidmi. Teprve pod touto radou je šest sportovních direktorů. Ti se měli každý vyslovit k jednotlivým závodníkům, zda mají zůstat v týmu i pro příští rok, a já patřil k té menšině, která získala převahu kladných hlasů. 

Vy tedy zůstáváte i v roce 2020 v tomto týmu, který postupuje do WorldTour? 

Konečná soupiska bude mít 30 lidí a ještě není přesně známo, jaké bude konečné složení týmu.  Pokud se nedostanu do World Tour týmu, pak obdobně jako každý tým z nejvyšší divize, tak i Israel Cycling bude muset mít od další sezóny povinně development tým. A když ne v prvním týmu, tak v development mám místo rezervované. 

Výhodou je, že kromě WorldTour závodů může první tým nominovat na vybrané závody vyšší kategorie i lidi z rezervního týmu. V můj prospěch hraje i fakt, že jsem jediný, kdo je v týmu od jeho vzniku. V této chvíli vůbec nedokážu říct, jaká je pravděpodobnost konečného výsledku.

Bude Dan příští sezónu skákat v Israel Cycling Academy?

Pokud nevyjde ta lepší varianta, kterou bych vám hodně přál, jak přemýšlíte nad budoucností? 

Samozřejmě neuvažuju jen z roku na rok. Ale přesvědčil jsem se, že na WorldTour mám výkonnost a není to jen můj názor. Rád bych se na téhle úrovni udržel. Komplikací je, že letos končí několik prokonti týmů a Kaťuša, takže na trhu je velký přetlak. Není to pro mě příjemná situace, ale beru to tak, že i kdybych šel do kontinentálního týmu, tak řada kluků se dokázala z této úrovně vrátit. Vím tedy, že je možné se dostat zase nahoru. 

Držíme palce!



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste