„Jsem docela v pořádku, trochu potlučený, ale už jsme zažili horší dny,“ řekl Pogačar po etapě, kterou díky gentlemanskému zpomalení soupeřů dokončil bez časové ztráty. „Byl to hektický den od začátku do konce. V závěru jsem měl pád a děkuji balíku, vlastně na mě počkali. Už bylo víceméně po závodě, ale přesto na mě mohli najet nějaký čas. Možná ne příliš mnoho času, ale musel bych jet opravdu tvrdě, abych se vrátil,“ byl vděčný svým soupeřům. „Opravdu velký respekt všem vpředu. Děkuji za podporu.“

Pogačar dokázal bez problému reagovat na útoky soupeřů, Jonas Vingegaard to zkusil v posledním stoupání, Matteo Jorgenson v klesání, ale Pogačar měl vše pod kontrolou. Až do osudného okamžiku, kdy mu přední kolo sebral Tobias Johannessen. „Když jsme sjížděli z kopce, myslím, že všichni byli trochu na hraně. Byly tam útoky Mattea a Jonase. Opravdu všechny dostali na limit. Jonny (Narváez, pozn. red.) pak odvedl skvělou práci a začali jsme trochu kontrolovat skupinu.“

Tím to mohlo skončit, jenže někteří cyklisté v hlavní skupině ještě chtěli závodit. „Začali útočit, další šli po nich a bohužel jeden jezdec se rozhodl jet za nimi zleva doprava. Nevím, asi mě neviděl. Prostě mi úplně sebral přední kolo. Naštěstí jsem přišel jen o trochu kůže,“ věří Slovinec. A měl vlastně štěstí, protože se jen těsně vyhnul nárazu do obrubníku. „Lekl jsem se, že jdu hlavou přímo na obrubník,“ přiznal. „Naštěstí mám odolnou kůži a zastavila mě ještě před obrubníkem.“

Rozhodně to však není ideální načasování, i kdyby si z pádu odnesl pouze modřiny a odřeniny. Ve čtvrtek je na programu první horská etapa s cílem na Hautacamu a Pogačar zde měl udeřit. V tomto stavu možná bude spíše bránit. „Zítra mě čeká velký den. Doufejme. Uvidíme, jak se zotavím. Většinou nejste den po pádu v nejlepší formě. Ale zítra ze sebe vydám maximum a uvidíme. Myslím, že jsme jako tým na Hautacam připraveni,“ dodal Pogačar.