201,5 km dlouhá etapa z Bayeux do Vire Normandie připomínala ardenské klasiky a do úniku chtěla většina pelotonu a proto trvalo velmi dlouho, než se stabilní únik vytvořil. První kilometry kontrolovaly týmy Lidl-Trek a Intermarché-Wanty, šlo jim totiž o rychlostní prémii, kde byl opět první Jonathan Milan a vrátil se do vedení bodovací soutěže. Na druhém místě projel prémii Van der Poel a na třetím Biniam Girmay.
Až po prémii se mohlo začít útočit a jako první to zkusili Ben Healy a americký mistr Quinn Simmons. Tím však boj o dlouhý únik ani zdaleka neskončil, neustále se útočilo a tým UAE Emirates-XRG nechtěl nechat ujet nikoho ani trochu nebezpečného pro celkové pořadí, zejména ne nikoho z týmu Visma-Lease a Bike.
Za druhou vrchařskou prémií, 144 km před cílem, se jezdci UAE seřadili na úzké silnici na čele pelotonu a umožnili ujet jen pěti jezdcům, které vedl Van der Poel. Společně s Nizozemcem odjeli také Healy, Simmons, Will Barta a Harold Tejada. Jenže to se nelíbilo Vismě a opět začali nastupovat. Nakonec si do první skupiny dojeli také Simon Yates, Eddie Dunbar a Michael Storer.
Tato osmička byla konečná, nikdo další už se do úniku nedostal. Pro UAE to byl pozitivní vývoj etapy, jejich cílem bylo přenechat žlutý dres Van der Poelovi a proto únik nechali ujet na dostatečnou vzdálenost.
Healymu stačil jeden nástup a bylo hotovo
Osmičlenná skupina spolupracovala až do mety 42,6 km před cílem, kde ve zvlněném terénu zaútočil Ben Healy a okamžitě získal pár sekund náskoku. Ostatní uprchlíci nereagovali a udělali osudnou chybu, protože Healy byl na dlouhé sólo připraven, náročná trasa mu vyhovovala, měl na sobě kombinézu, aerodynamickou přilbu, brýle a držel extrémně aerodynamický posed.
Do dalšího stoupání si dovezl náskok už 50 sekund a bylo rozhodnuto. Za jeho zády se skupina sice točila, ale nikdo tomu moc nedávala. Útok Simmonse se Storerem, kteří s zbavili ostatních, také nic neřešil, protože Healy byl jednoduše mnohem lepší.
Van der Poelovi v kopcích postupně docházely síly a myslel jen na žlutý trikot, potřeboval stáhnout 1:28 na Pogačara a pokračoval svým vlastním tempem a neodpovídal na útoky ostatních. Healy předvedl v posledních kilometrech skvělý výkon a do cíle na vrcholu krátkého strmého stoupání dojel s náskokem 2:44 před druhým Simmonsem, třetí skončil Storer.
„Odjížděl jsem od začátku. Asi jsem vyplýtval příliš mnoho energie na to, abych se dostal do správného úniku, ale tak to prostě dělám," smál se Healy po svém vítězství. „Jakmile jsme byli vpředu, museli jsme celý den tvrdě pracovat, abychom se tam udrželi.“
Poté mu stačil jediný útok a zůstal na čele sám. „Věděl jsem, že se musím od skupiny odpoutat, abych měl šanci vyhrát,“ vysvětlil. „Myslím, že jsem to dobře načasoval a trochu překvapil ostatní tím, že jsem zaútočil. Od té chvíle už to bylo na plný plyn až do cíle.“
„Tohle byla jedna z etap, kterou jsem si před Tour de France zakroužkoval a uspět hned je skvělé. Na Tour jsem vyrůstal a snil o tom, že tam jednou budu taky závodit. Vyhrát etapu je naprosto úžasné," dodal spokojený vítěz.
Van der Poelovi to vyšlo o vteřinu
Van der Poel v posledních metrech sotva točil nohama a neměl jistotu, že žlutý dres opět oblékne, protože peloton v závěru hodně zrychlil.
Tiesj Benoot rozjížděl Jonasi Vingegaardovi cílové stoupání, ale nejsilnější byl Pogačar, za kterým dojeli Vingegaard, Matteo Jorgenson, Remco Evenepoel a další ve stejném čase. 5 sekund ztratili Primož Roglič, João Almeida a další. Mattias Skjelmose z týmu Lidl-Trek měl defekt nedaleko před cílem a ztratil 40 sekund.
Van der Poel se nakonec do žlutého trikotu opět oblékl, ale jen o jednu sekundu a před těžkou sedmou etapou utratil nejspíš až příliš mnoho sil. Evenepoel má odstup 43 sekund.
Pogačar dnes přišel o všechny tři trikoty, puntíkovaný mu sebral týmový kolega Tim Wellens, který vyhrál druhou prémii třetí kategorie a má náskok dvou bodů. Do čela bodovací soutěže se zase vrátil Jonathan Milan, tudíž mistr světa nastoupí do etapy s cílem na Mur de Bretagne ve svém duhovém dresu.
