Nejdelší etapa: 225 km z Volterry do Gualdo Tadino. 2616 výškových metrů, vícero kopců, pouze jediný vypsaný jako vrchařská prémie na 208. km. Z ní sjezd a stoupavý závěr, 1,5 km před cílem se na pár stovek metrů zvedl k 8%. 10°C, občasný déšť, slabý vítr. Třetina pelotonu návleky i na nohy.
Brzo po startu odjela dvojice Jan Stöckli (Corratec-Vini Fantini) a Samuele Zoccarato (VF Group-Bardiani CSF-Faizané). Švýcar byl v úniku už včera a soustředil se na rychlostní prémii. To samé udělal dnes. Dojel až na 140. km, připsal si bonusové sekundy a počkal na peloton. Zoccarato měl jiné plány, dělal reklamu mecenášům svého týmu až do mety 22 km před cílem.
Dnes si v EF Education-EaysPost naordinovali taktiku co nejvíce v průběhu etapy a zvláště v jejím závěru utahat sprintery. Poznat to bylo i na pořadí na vrchařské prémii, kterou projeli v pořadí Carapaz, Healy, Bettiol a Powless. Ekvádorci to stačilo k zisku vrchařského dresu. Ve svém úsilí pokračovali i ve stoupavém závěru a posléze tuto hozenou rukavici přijaly i další týmy.
Řada sprinterů skutečně odpadla, Cavendishem (Astana) počínaje a Merlierem (Soudal-Quick Step) konče.
Začínalo to vypadat, že etapa bude nejpříhodnější pro typy, jako jsou Vauquelin (Arkéa-B&B Hotels) či Strong (Israel-Premier Tech). Tedy ti, jimž pro úspěch v početnější koncovce vyhovuje těžší průběh etapy a závěru zvláště.
Jenže tohle tempo přežila spousta lidí, takže čas vítěze brala skoro osmdesátka z nich.
Mezi nimi postava, která se stylem jízdy nápadně podobala Domenicu Pozzovivovi. Jak se ukázalo, nebylo to podoba, ale on osobně. Na konci února totiž získal angažmá v druhodivizním Bardiani. Bylo to potřetí v řadě, kdy v posledních třech letech až na přelomu února a března přeci jen sehnal tým. Podle hesla do třetice všeho dobrého toho Domenico ve svých 41 letech už ale nechá. Po skončení sezóny věší závodní bicykl definitivně na hřebík.
Zpátky k etapě. Za vydatné pomoci svých domestiků bojoval o etapu i život včerejší vítěz Jasper Philipsen (Alpecin-Deceuninck). Dostal se až na takovou hranu, že na čtyřstovce se po kontaktu se soupeřem poroučel k zemi.
Poslední kilometry se na čele objevovalo více týmů, ale pouze jeden kontroloval situaci bezprostředně za čelem závodu. A v pravou chvíli tři pomocníci vystrčili kupředu před z první pozice sprintujícího Vauquelina svého žolíka Phila Bauhause (Bahrain-Victorious) a mohli slavit.
Nejvíc ho ohrožoval podobný typ ještě o něco mohutnějšího jezdce Jonathan Milan (Lidl-Trek), stačilo to ale jen na těsné 2. místo. Francouz v červeném dresu Arkéy pobral za 3. místo alespoň ještě poslední 4 bonusové sekundy. Úsilí jezdců EF Education přineslo jen scvrklé ovoce v podobě 4. místa Alberto Bettiola.
Phil Bauhaus: „Jsem více než šťastný, že mám své první letošní vítězství a také první po více než roce, protože to poslední bylo na Tour Down Under v roce 2023. Dnešek byl pro sprintery opravdu těžký, ale tým mi vždy věřil. Byli přesvědčeni, že mohu dosáhnout dobrého výsledku a dává mi to velkou motivaci. Nakonec jsem byl dost silný a oni měli pravdu, když mi věřili. S týmem jsme udělali dobrý plán, jak v průběhu tankovat, protože to byla dlouhá etapa a vynaložili jsme spoustu energie. Sílu potřebujete hlavně v tak těžkém finále pro sprintery. Myslím, že tohle byl klíč a vlastně jsem měl ve finále dost energie. Také bez mých spolujezdců by to nebylo možné. Možná jsem trochu pochyboval, že to pro mě bylo příliš těžké, ale už včera večer ve mě věřili a to mi dodalo hodně sebevědomí.“
Super den pro Bahrain poté, co i na Paris-Nice vyhráli prostřednictvím Buitraga etapu!
Z pořadí na Tirrenu vypadli rychlíci jako Vernon (Israel-Premier Tech) či Waerenskjold (Uno-X Mobility), jakož i časovkář Ganna (INEOS Grenadiers). Z jezdců na celkové pořadí si všichni zachovali své časy. Lídrem je i nadále Juan Ayuso (UAE Emirates).
Ve čtvrtek je na programu 208 km dlouhá etapa a její hlavní úskalí spočívá v 17km stoupání o průměrném sklonu 5%, které má ovšem vrchol 140 km před cílem. Zbytek po dlouhatánském sjezdu je zvlněný a poslední necelé 2 km k cíli lehce stoupají.
