Markéto, jak ses v Austrálii vůbec ocitla?

Seběhlo se to hrozně narychlo. Jedna holčina totiž vypadla ze základní sestavy a já jsem byla první náhradník. To, že jedu do Austrálie, jsem se dozvěděla ani ne týden před odletem. 

Jak se těšíš?

V Austrálii jsem poprvé a pobyt tady je sám o sobě velký zážitek. Návratu do závodního kolotoče po zimní pauze se už nemůžu dočkat. Atmosféra tady bude určitě skvělá. 

Jak jsi připravená po sportovní stránce?

Jak už jsem říkala, o účasti na tomhle zahajovacím závodu sezóny jsem se dozvěděla na poslední chvíli. Přípravu jsem tedy neuzpůsobila tak brzkému startu. Takže úplně nevím, jak na tom fyzicky budu. Ale zimní přípravu jsem nepodcenila a hodlám v každé etapě nechat maximum toho, na co budu mít. 

První dojmy a zkušenosti z týmu: jaká panuje atmosféra, jak klape organizace?

Naprosto nad očekávání. Jsem hrozně ráda, že mohu být součástí tohoto týmu. S holkama i s ostatními zaměstnanci týmu, personálem, jsme si hned od začátku sedli a hrozně se mi líbí, jaká tu panuje pozitivní a veselá atmosféra. Organizace týmu i komunikace jsou na profesionální úrovni, nemohu si absolutně na nic ztěžovat. 

Znáš se dobře s druhou Češkou v týmu, Melissou Van Neck? Máte spolu bližší vztah než s Italkami?

Je velkou výhodou, že tu jsme dvě Češky. Přirozeně k sobě máme bližší vztah. Kdykoliv si můžeme o čemkoliv popovídat v rodném jazyce. A to je skvělé. Člověk se pak necítí tak osamělý. Je to velký rozdíl oproti Servettu. 

Co nováček v týmu, Australanka Anderson, jak se ti jeví?

Grace jsem z dřívějších závodů, které jsem absolvovala, neznala. Ale vypadá fajn, je to sympatická slečna. Musím říct, že mě až překvapuje, jak skvělá parta holek se tu tento rok sešla. 

Markéta druhá zleva.

Co říkáš skladbě etap Santosu?

Líbí se mi. Pokud vím, tak první tři etapy mají být  ve zvlněném terénu, což mi je sympatické, protože mi takový typ závodů sedí. Čtvrtá etapa je kritérium a z toho mám lehce smíšené pocity. Protože to bude hodně rychlé a taky nebezpečné, jelikož se bude hodně bojovat o pozice. 

Na co se sama cítíš, co se týče výsledku?

Chci podat maximum v každé z etap. Ještě není jasně daná týmová strategie, takže nevím, jaké úkoly mě čekají. Ale ráda bych se samozřejmě umístila co nejvýše ve výsledkové listině a třeba i vyjela nějaké UCI body. Pokud budu mít samozřejmě příležitost. 

Po závodě hned odlétáš domů, nebo tam máš ještě nějaký další program?

V Austrálii zůstáváme do 2. února. Po etapáku Santos Women's Tour Down Under se přesuneme směrem k Melbourne, kde nás budou čekat ještě dva jednorázové závody: 30. ledna Toward Zero Race Torquay a 1. února The Cadel Evans Great Ocean Road Race. 

Jak únavné bylo cestování, přeci jen do Austrálie daleko a tělo cyklistovo trpí?

Byla to neskutečně dlouhá cesta. Do Austrálie jsme letěli přes 22 hodin a to nás naštěstí nepotkaly žádné komplikace, jako třeba holky z Astany, které měly jeden den "zásek". Byl to velice náročný přesun. A není ani jednoduché se vyrovnat s časovým posunem, který je zhruba 10 hodin. 

Co považuješ za své hlavní sezónní cíle?

Ještě nemám přesně určený závodní program. Cílem bude nominovat se na mistrovství Evropy a mistrovství světa. A po loňské zkušenosti bych se velmi ráda opět dostala i na Giro Rosa! 

Předpokládám, že se dorozumíváte italsky. Asi nemáš problém, protože Servetto bylo taky italské?

Převládá italština. Ale je dobré, že skoro všichni z týmu alespoň trochu rozumí nebo umí anglicky, takže veškeré mezery se vyplňují angličtinou. Problémy s komunikací nemáme žádné. 

Proč a jak vůbec došlo k přestupu? Co rozhodlo?

Šlo o ne úplně vhodné podmínky v Servettu týkající se komunikace a organizace týmu. Ale nechci to dál rozvádět. 

Jak hodnotíš uplynulou sezónu? Co bylo cílem, co se povedlo, co méně?

Jako svoji první sezónu v kategorii elite ji hodnotím kladně. Především jsem získala hodně zkušeností! Hned prvním rokem jsem dostala příležitost objet závody, o kterých se některým může jen snít.

Za svůj nejlepší výkon sezóny považuji výsledky ze sedmi etapového závodu Tour Cycliste Féminin International de l'Ardèche. Tenhle závod bývá považován za vůbec nejtěžší, dokonce náročnější než Giro Rosa! A mně se tady podařilo vybojovat celkové 4. místo v kategorii U23. Za to jsem moc ráda! 

Markéto, děkuji za rozhovor "od protinožců". Budeme držet palce, ať ti vyjdou etapy a ať ve zdraví „přežiješ“ i nebezpečné kritérium. Zase tě někdy rádi uslyšíme.