Třetí den to určitě nemohlo být o sprinterech. Na pořadu byla první ze dvou profilově jasně nejnáročnějších etap. Na trase z Marmarisu do Kıranu na "pouhých" 133 km se nastoupalo 3.172 metrů.
Odstartovalo se do kopce (4,7 km á 5,2 %). Na 26. km byla vypsána Treasures of Türkiye Sprint a tady se dal předpokládat zájem ATT Investments a speciálně Michala Pomorského o udržení a ještě lépe vylepšení svého vedoucího postavení v soutěži o bílý dres.
Po několika málo dalších "brdcích" se od 53. km začalo stoupat na první vrchařskou prémii. Stoupání bylo dlouhé 18,4 km s průměrným sklonem 4,9 %, ovšem úvodních 5,2 km mělo sklon 8,5%.
S ohledem na to, že Michal Pomorski je především výborný tempař, byl by zázrak, kdyby se mu podařilo udržet i vrchařský dres. Ve dvou předešlých etapách nashromáždil za vítězství na VP 3. kategorie 6 bodů, v dnešní etapě se za 1. kategorii udělovalo pro prvního bodů 10.
A to navíc ještě nebyl konec. Z vrcholu první VP to bylo zprvu profilově přívětivé, a tam byla umístěna standardní rychlostní prémie o body i bonusové sekundy.
Pak přišel zhruba 10km prudký sjezd a po kratším rovinatém úseku to přišlo: do cíle vedlo mimořádně náročné stoupání 9 km dlouhé s 9,7 %! A to první a poslední kilometr měl 8 %, mezi tím se sklon pohyboval mezi 10 - 11 %! I tady byla vypsána vrchařská prémie, ovšem ještě vyšší kategorie, a to nejvyšší možné HC. Prvnímu tady do vrchařské soutěže připsali 15 bodů.
Dnes se tedy pozornost ATT Investments kromě úvodní prémie zaměřila na jediného vrchařského specialistu v sestavě a lídra na GC Piotra Pękalu, který v této konkurenci byl podle bodovaní PCS považován za 18. nejlepšího vrchaře.
Podle stejného měřítka byli do role favoritů etapy pasováni Jordan Jegat (TotalEnergies), Juan Guillermo Martinez (Team Picnic PostNL), Abel Balderstone, Stefano Oldani a José Félix Parra (všichni Caja Rural - Seguros RGA), Byron Munton (Modern Adventure Pro Cycling), Alessandro Fancellu (MBH Bank CSB Telecom Fort) atd. Takové dojezdy loni uměl skvěle Jannis Peter (Unibet Rose Rockets), což mj. předvedl na loňské Czech Tour při dvojím výjezdu na Pustevny.
Až do speciální prémie nikdo neodjel. Takže se o ni zabojovalo z pelotonu. Pět bodů za 1. místo získal Mustafa Tarakcı (Konya Büyükşehir Belediye Spor), jedoucí v bílém dresu zapůjčeném od Michala Pomorského, na nějž ztrácel před etapou 3 body. Michal ale pobral za 2. místo 3 body, takže i po etapě bude bílý dres jeho. Sice jenom o bod, ale bude.
Následně se podařil únik, dostala se do něj trojice jezdců Jonas Rickaert (Alpecin-Premier Tech), Mustafa Tekin (Spor Toto) a Rudolf Remkhi (Muğla Büyükşehir Belediyesi Spor Kulübü), který v roce 2024 prošel devo týmem Astany, ale neuchytil se.
Rudolf Remkhi sice vyhrál vrchařskou jedničku, když oběma souputníkům odjel v kopci o parník, a virtuálně se oblékl do červeného dresu. Jenže se dalo předpokládat, že do vedení vrchařské soutěže se dostane vítěz etapy a to nejspíš Remkhi nebude. Ale může na tom pracovat v dalších etapách.
55 km před cílem měl 22letý Kazach náskok před hlavní skupinou 2:30 minuty a nebylo nejspíš překvapením, že na jejím čele pracovali jezdci Caja Rural-Seguros RGA, kteří tu mají asi nejsilnější vrchařskou sestavu, následováni vláčkem TotalEnergies.
Remkhiho cílem bylo dojet si ještě pro rychlostní prémii a to se mu o 20 vteřin skutečně podařilo. Za ním si o bonusové vteřiny zaspurtovali jezdci TotalEnergies a Caja Rural, 2 za 2. místo získal Jason Tesson, což je ale sprinter, který to rozjížděl dalšímu kolegovi, jenže ten podlehl Oldanimu.
Následně se do pelotonu vrátilo krátké příměří, ale Remkhi se stejně rád nechal dojet stále velmi početnou hlavní skupinou znovu pilotovanou jezdci Caja Rural.
Pomalu a jistě se šlo do finále. Nejprve bylo potřeba připravit výhodnou pozici pro lídry při nájezdu do cílového stoupání. V jeho průběhu pak docházelo k postupné početní redukci čelní skupiny.
Rozhodující okamžik přišel 4,5 km před cílem, to ze zhruba dvacítky závodníků zrychlil Iván Ramiro Sosa (Kern Pharma), osamostatnil se na čele a náskok udržel až do cíle.
Zhruba 2 km před cílem přijel zezadu mezi první pronásledovatele Sebastian Berwick (Caja Rural-Seguros RGA) a ukrajoval soustředěně z 30vteřinového náskoku Kolumbijce, takže v cíli z toho zůstalo vteřin 9.
Na třetí místo se prosadil 26letý Nicolas Breuillard (TotalEnergies), jemuž na Berwicka scházelo 6 vteřin a který do loňského roku jezdil v conti úrovni a teprve letos se poprvé podíval výš.
Průběžné pořadí pochopitelně kopíruje pořadí v dnešní etapě.
28letý Iván Sosa vyhrál ve své dosavadní kariéře 8 etapových závodů, i když žádný z nejvyšší úrovně. Tři roky jezdil v INEOSu a poté další tři v Movistaru. Ale jelikož jeho výsledky měly sestupnou tendenci, zakotvil v roce 2025 v druhodivizním Kern Pharma. A tohle je jeho první vítězství a první skutečně přesvědčivý výsledek v dresu současného týmu. Nepočítáme-li ovšem letošní 2. místo na kolumbijském šampionátu, kde ho porazil pouze Egan Bernal.
Piotr Pękala dokončil etapu na 22. místě +2:17 za vítězem. Z conti úrovně byl nejlepší, do 40. místa se dostali pouze čtyři jezdci conti týmů, druhý nejlepší tratil na Piotra 45 sekund.
"Dnes jsme měli první etapu na celkové pořadí s dvěma těžkými stoupáními, jedno uprostřed závodu a druhé ve finále. Celá etapa se jela na slunci a za vysokých teplot, což závod ještě více ztěžovalo. Po prvním velkém stoupání se mnou zůstal Dominik, který mi pomáhal s občerstvováním, ochlazováním a pak i s pozicí před posledním stoupáním. Tam jsme jeli na plný plyn od úpatí, dal jsem do toho všechno až do cíle. Nebyl to výsledek, v který jsme doufali, ale budeme se to v příštích dnech snažit vylepšit," uvedl Piotr Pękala.
