Je třeba zmínit, že vyhrát všech pět monumentů v jednom roce je i pro Pogačara dost nepravděpodobné. Něco takového totiž nedokázal ani Eddy Merckx, který patří mezi trojici cyklistů, kteří vyhráli všechny monumenty v celé kariéře. Nikdo nikdy nevyhrál ani čtyři z pěti monumentů, ačkoliv legendární Belgičan k tomu měl v minulosti nejblíže.
Merckx ve čtyřech sezónách vyhrál tři různé monumenty. Až do loňska byl jediný, kdo to zvládl.
V roce 1969 vyhrál Sanremo, Flandry a Lutych-Bastogne-Lutych a dojel druhý na Paříž-Roubaix. Lombardii vynechal, takže nezkompletoval pódia na všech velkých klasikách.
V roce 1971 vyhrál Sanremo, Lutych a Lombardii a přidal také světový šampionát.
O rok později vyhrál opět Sanremo, Lutych a Lombardii, ale na dlážděných monumentech dojel v obou případech "až" sedmý.
Nejblíž vítězství na všech monumentech v jedné sezóně byl v roce 1975, když vyhrál Sanremo, Flandry a Lutych a skončil druhý na Roubaix a šestý v Lombardii.
Vyhrát tři monumenty dokázal loni také Pogačar. Uspěl na Flandrech, Lutychu a Lombardii a dojel druhý na Roubaix a třetí na Sanremu. Jako první cyklista dokončil všechny monumenty v jednom roce na pódiu. Když k tomu připočteme vítězství na světovém šampionátu, Pogačar loni předvedl nejlepší klasikářskou sezónu v celé historii cyklistiky. Rok 2025 byl nejméně pestrým rokem v historii klasik, protože zbylé dva monumenty vyhrál Mathieu van der Poel.
De Vlaeminck, Van Looy a Kelly
Všech pět monumentů v kariéře vyhráli kromě Merckxe už jen dva další Belgičani. Jako první to dokázal Rik Van Looy v roce 1961, kdy vyhrál svůj první Lutych. Ale vyhrát všechny velké klasiky v jedné sezóně? K tomu neměl nikdy blízko. Van Looy a Roger De Vlaeminck vyhráli v jednom roce maximálně dva monumenty. Stejně jako Sean Kelly, kterému utekl i klasikářský Grand Slam, protože nikdy nevyhrál Flandry.
Byl však velmi blízko tomu vyhrát čtyři monumenty v jedné sezóně. V roce 1984 byl neuvěřitelně dobrý, vyhrál celkem 26 závodů, nejlepší byl na Roubaix a Lutychu, a druhý dojel na Sanremu a Flandrech. V Lombardii skončil sedmnáctý.
Pogačar letos vyrovnal Kellyho v počtu vítězství na různých monumentech, už posbíral čtyři, což dokázali už jenom Belgičané Fred De Bruyne (ve sbírce mu chybí Lombardie), Philippe Gilbert (bez Sanrema) a Germain Derycke (bez Lombardie).
Výjimečné je dokončit všechny monumenty
Vyhrát pět monumentů v sezóně je nepředstavitelné také z jednoho velmi prostého důvodu. Moc závodníků se o to nesnažilo. Postavit se na start všech těchto závodů během jednoho kalendářního roku je totiž hodně nezvyklé. Například Van Looy jel v jednom roce všechny pouze jednou.
A dojet všechny monumenty v sezóně je samozřejmě ještě výjimečnější.
Dokonce pouze 268 cyklistů v historii dojelo všech pět monumentů v celé své kariéře. Loni se k tomuto seznamu přidali Pogačar na Roubaix, Nelson Oliveira na Lutych-Bastogne-Lutych a Tom Pidcock na Lombardii.
Někteří legendární klasikáři se o to ani nepokusili, například Tom Boonen a Fabian Cancellara nikdy nezávodili na Lutychu a Lombardii, Paolo Bettini si zase nikdy nevyzkoušel Paříž-Roubaix. Naopak Philippe Gilbert se o to snažil opakovaně, Sanrem je osmnáctkrát a dvakrát byl třetí.
Bude mít štěstí?
Největší překážkou pro Pogačara bude Paříž-Roubaix, kde není největším favoritem. Větší naději na vítězství zde má Van der Poel a nejspíš také Wout van Aert, kteří jsou svou tělesnou stavbou vhodnějšími kandidáty. Navíc ani na Flandrech nemá vítězství jisté, protože se potřebuje zbavit Van der Poela na Oude Kwaremontu a když to nezvládne, těžko ho ve finiši porazí. Nemluvě o Remcu Evenepoelovi, který mu to také možná zkomplikuje, a dalších soupeřích.
Slovinec by se musel také vyvarovat všech pádů, defektů a technických problémů. A to je největší problém. Přes to všechno je neuvěřitelné, že můžeme byť jen debatovat o tom, že by to Pogačar mohl dokázat. Žijeme v éře jednoho z nejlepších sportovců všech dob.
