Nejlepší sprinter 2020

28.11.2020 | Jiří Vlasák, foto: Sirotti, Jumbo-Visma, Deceuninck-QuickStep, Groupama-FDJ

Nejlepší sprinter 2020

Dalším z bilančních článků se pokusím nastínit, kdo byl nejlepším sprinterem sezóny 2020. Hodnotících měřítek může být celá řada a jasné určení toho nejlepšího bude vždy trošku relativní. Přesto by přehled mohl přispět k tomu, že si každý budeme moci vybrat toho, který podle našeho názoru nejúspěšnější byl.

Jaká jsem vybral kritéria?

Jednak vybírám sprintery, tedy nehodnotím například skvělé vrchaře a jezdce na celkové pořadí, kteří také dokázali nasbírat hodně vítězství. Vybral jsem 10 pravověrných sprinterských specialistů. A jako bonus s nimi porovnal dva špičkové spíše klasikáře, kteří vynikají i výborným závěrečným zrychlením: Wouta Van Aerta a Petera Sagana.

Za druhé nehodnotím závody podle stejného měřítka. Nejvyšší počet přiřazených bodů dávám za WorldTour závody a mistrovství světa. A to tak, že za 1. místo dávám 15 bodů a odstupňovávám po třech bodech až k 5. místu, které je tedy za 3 body. ProTour závody a mistrovství Evropy mají podle mě stupnici od 10 po 2 body. A konečně jedničkové závody a národní šampionáty jsem obodoval od 5 do 1 bodu. Započítávám pouze jednotlivé etapy či jednorázové závody, nikoli tedy umístění v celkovém pořadí etapáků. A nezapočítávám ani časovky.

Za třetí úspěšnost lze posuzovat podle prostého součtu bodů dle zvoleného kritéria a stupnice, ale i podle toho, kolik bodů připadne tomu kterému sprinterovi na jeden absolvovaný závod. Jelikož každý z nich jel jiný počet závodů a někdy je mezi nimi i dost podstatný rozdíl.

Jak to tedy dopadlo?

Speciální kategorii tvoří dva sprinteři, kteří absolvovali velmi nízký počet závodů a jenž skončili sezónu ve stejný okamžik. Dylan Groenewegen (Jumbo-Visma) sestřelil v dojezdu 1. etapy Okolo Polska Fabia Jakobsena (Deceuninck-QuickStep) a pro oba to byla konečná. Dylan dostal devítiměsíční distanc, Fabio si na kolo sedl poprvé po mnoha měsících nucené pauzy způsobené vážnými zraněními až teď v listopadu.

Dylan Groenewegan, 1. etapa Volta a la Valenciana

Dylan Groenewegen (27 let) stačil na jaře vyhrát tři etapy: dvě Kolem Valencie (Pro) a jednu na UAE Tour (WT). Pak přišla pauza, první etapa Polska a konec sezóny. Podle mých kritérií v 11 závodech nasbíral 57 bodů, což je 5,18 na jeden závod. Jak uvidíme dále, nikdo nedosáhl na lepší koeficient.

Fabio Jakobsen (24) závodil 13 dnů a dosáhl na 4 vítězství: jedno Kolem Valencie, jedno na Algarve (Pro) a jedno na jedničkové na Velké ceně J.-P. Monseré. To čtvrté mu bylo přisouzeno po diskvalifikaci Groenewegena, které by - nebýt nedovoleného Groenewegenova počínání – s největší pravděpodobností skutečně získal. S dalšími pódiovými umístěními nashromáždil 66 bodů, což mu dalo 5,07 bodu na závod. Ani na tuto metu žádný další sprinter při zhodnocení celé sezóny nedosáhl.

Fabio Jakobsen, 1. etapa Volta ao Algarve

A nyní tedy k těm, kteří mohli odjet celou nebo většinu sezóny. Vezmu to odspodu podle počtu získaných bodů. Koeficient budeme považovat za pomocný ukazatel a ukážu ho až na závěr tohoto bloku.

Nacer Bouhanni (30) přestoupil před sezónou s Cofidisu do Arkéa-Samsic. Nejspíš mj. i proto, že v roce 2019 nevyhrál jediný závod. Letos to bylo v novém dresu lepší. Kromě řady pódiových umístění vyhrál v průběhu 34 závodních dnů tři závody: jednu etapu na Saudi Tour (2.1), která se mu mimořádně povedla, neboť tu z pěti etap stál čtyřikrát na podiu a jednou dojel pátý. Poté ještě na jaře stihl přidat hned úvodní etapu na Provence (Pro). A nakonec v závěru rozdělené sezóny ovládl dva jedničkoví francouzské závody: Velkou cenu Isbergues a Paris-Chauny. A k tomu přidal v jednom týdnu ještě 3. místo na Paris-Camembert (1.1). Celkem si tak podle mé stupnice připsal 60 bodů.

Nacer Bouhanni, 1. etapa Tour de La Provence

Jasper Philipsen (22) v týmu UAE Emirates nijak viditelně nezaostal za zkušenějším Gaviriou a z pohledu výsledků předčil i velezkušeného Kristoffa. V týmu byl jediný Belgičan, možná se mu stýskalo, takže se od příští sezóny vrací na rodnou hroudu do náruče belgického Alpecin-Fenix (ProTour). Tým ho vyslal celkem do 50 závodů. Začal v Austrálii, kde na Tour Down Under (TDU) skončil ze šesti možností 4x do pětky. Pak přidal dvě obdobná umístění na Okolo Polska. Poprvé v sezóně zvedl ruce nad hlavu ve 3. etapě na Tour de Limousin (2.1). Pódiových umístění má na kontě mnoho, ale na nejcennější dosáhl v závěru sezóny nejdřív na BinckBank (WT) a poté v 15. etapě Vuelty! Celkem 85 bodů.

Jasper Philipsen, 15. etapa Vuelta a Espaňa

Giacomo Nizzolo (31) byl nejúspěšnější závodníkem neúspěšného NTT Pro Cycling. A jako takový se trošku překvapivě neúčastnil hromadného úprku 13 cyklistů do jiných sestav, včetně těch nejzkušenějších, Romana Kreuzigera nevyjímaje. No alespoň se otevřel prostor pro Karla Vacka. Nizzolo začal vítěznou etapou na TDU (WT) a pokračoval etapou na Paris-Nice (WT). Po restartu získal dres národního i evropského šampiona! Na Tour si dojel pro jedno 3. místo a do 8. etapy už nenastoupil. Tím to pro letošek uzavřel a ode mě tak získal 88 bodů, kterých dosáhl ve 41 závodech.

Giacomo Nizzolo, italský šampionát v Cittadelle

Fernando Gaviria (26) v této sezóně přesvědčoval, že patří mezi slušné sprintery, kteří než aby ohrozili soupeře, raději obětují vítězství. Sympatické, ale zároveň to nelze vzývat jako normu. Sprinteři v mimořádném fyzickém i psychickém vypětí a touze a nutnosti vítězit budou muset být vždy ve svém projevu agresívní. Takže jde jen o to usměrňovat jejich počínání do rozumných mezí. Gaviria začal na argentinském San Juanu třemi vítěznými etapami! Po restartu byl úspěšný po jedné etapě na Burgosu (Pro) a Limousinu (2.1). Na Tirrenu (WT) dojel v úvodních dvou etapách dvakrát druhý a hned po něm vyhrál Giro della Toscana (1.1). Na Giru se mu ale nedařilo a do 16. etapy už nenastoupil. Tím to letos uzavřel. Celkem 90 bodů v 51 závodech.

Fernando Gaviria, Giro della Toscana

Caleb Ewan (26) nepatří mezi sprinterské hromotluky (165 cm), ale svým specifickým stylem se dokáže prosadit. Nominován byl svým týmem Lotto-Soudal pouze k 48 závodům. V lednu doma na TDU (WT) vyhrál dvě etapy a poté přidal jednu na UAE Tour (WT). Jaro zakončil na Paris-Nice, kde se mu vůbec nedařilo. Po obnovení sezóny vyhrál etapu Okolo Valonska (Pro). Následoval vrchol sezóny, Tour de France, kde se dokázal prosadit dvakrát. Úspěšnější v počtu výher tady byl pouze Pogačar (3), stejně úspěšní jako Ewan byli Bennett, Van Aert a Kragh Andersen. Sezónu zakončil australský sprinter třemi klasikami. Zatímco na profilově náročných Gentu a Bruggách (oba WT) neuspěl, rovinaté Scheldeprijs (Pro) vyhrál. Celkem 138 bodů.

Caleb Ewan, 11. etapa Tour de France

Arnaud Démare (29) měl mimořádně úspěšnou sezónu a díky především jeho schopnostem může i Groupama-FDJ považovat rok za úspěšný. Vždyť z 22 týmových vítězství jich zajistil víc jak 60%. Zatímco před rokem vyhrál 5 podniků, letos si připsal nejvíc vítězství ze všech cyklistů WorldTour: 14! O dvě tak překonal v počtu sezónních výher na druhém místě Primože Rogliče. Všechny shromáždil v druhé části sezóny: vyhrál Milan-Turín (Pro), dvě etapy na Valonsku (Pro), stal se francouzským šampionem a na ME dojel druhý za Nizzolem. Na Poitou-Charentes (2.1) ovládl tři etapy a díky tomu předstihl v celkové klasifikaci Josefa Černého, a i Okolo Lucemburska (Pro) byl jednou úspěšný. Pak přišlo vyvrcholení jeho letošního snažení: na Giru ovládl čtyři etapy a podobně jako Bennett na Tour připravil Petera Sagana o trikot nejlepšího v bodovací soutěži! Tím měl odpracováno a dal si oddych. Podle zvolených kritérií 159 bodů ve 49 závodních dnech.

Arnaud Démare, 11. etapa Giro d´Italia

Sam Bennett (30) se před sezónou stěhoval z Bory do Deceuninck-QuickStep, a jak už to u tohoto týmu chodí, moc mu to prospělo. Sezónu začal vítěznou první etapou na TDU (WT) a přidal k tomu ještě primát z následné australské jednorázovky Torquay (1.1). Po znovuobnovení sezóny zvedl dvakrát ruce po etapách na Burgosu a Valonsku (obě Pro), a pak už se nachystal na Tour de France. Podařilo se mu vyhrát dvě etapy, včetně té pro sprintery ikonické poslední v Paříži. A vše s týmem zvládl natolik takticky, že po sedmi zelených dresech tentokrát Peter Sagan na druhém místě ostrouhal. Samovi jsem sečetl 191 bodů v 68 závodech.

Sam Bennett, 4. etapa Vuelta a Espaňa

Pascal Ackermann (26), německá sprinterská jednička německého Bora-hansgrohe, se postavil na start v 60 případech. Začal dvěma druhými místy na Mallorce a hned nato přišlo první vítězství v Almerii (Pro). Na UAE Tour vyhrál úvodní etapu. Na rozjetí do druhé části sezóny ho tým poslal do Rumunska na Sibiu (2.1), kde své schopnosti vítězného sprintera potvrdil ve dvou případech. V Polsku byl dvakrát druhý, stejně jako na domácím šampionátu. A na následném evropském šampionátu dospurtoval třetí. Na vítěznou vlnu se vrátil v prvních dvou etapách Tirrena. Jeho letošní sezóna vyvrcholila na Vueltě a dvěma vítězstvími určitě uspokojil své šéfy i spolujezdce. Nashromáždil tak 206 bodů a podle nastaveného bodování byl nejúspěšnějším sprinterem této nestandardní sezóny.

Pascal Ackermann, poslední etapa Vuelta a Espaňa

Kdybychom vzali v potaz koeficient počtu bodů na jeden absolvovaný závod, pak by z osmi uvedených sprinterských specialistů byl nejlepší opět Pascal Ackerman (3,43). Za ním by však skončil Arnaud Démare (3,24) a třetí Caleb Ewan (2,88). Sam Bennett by byl až čtvrtý (2,80).

V závěru porovnám úspěšnost čistokrevných sprinterů s dvěma špičkovými klasikáři, kteří dokážou sprinterům mimořádně úspěšně konkurovat, i když v našem přehledu získávali spíše body za dojezdy do kratšího kopce, v profilově obtížných klasikách nebo po sólovém úniku, což od sprinterů lze očekávat jen v nejodvážnějších snech.

Wout Van Aert, 7. etapa Tour de France

Wout Van Aert (26) závodil v dresu Jumbo-Visma pouze 35 dnů. Vyhrál Strade, San Remo a etapu na Dauphiné. Přidal dvě etapy na Tour a na MS vyhrál spurt skupiny za osamoceným Alaphilippem. I na Flandrech našel jednoho přemožitele, když prohrál s Van der Poelem závěrečný spurt o pár centimetrů. Dohromady 129 bodů a koeficient 3,68!

Nakonec nechávám Petera Sagana (30), který měl z pohledu sezónních vítězství nevydařený rok. Ale byl skutečně nevydařený? Vyhrál „pouze“ etapu na Giru, ale zato famózním způsobem z dlouhatánského úniku, když v závěru přes spoustu mimořádně obtížných stojek dokázal odolat náporu stíhací skupiny složené z toho nejlepšího, co v etapáku usilovalo o konečné pořadí. V 64 závodních dnech včetně dvou Grand Tour sice slavil jen jednou, ale 6x skončil 2., 3x 3., k tomu 8x na 4.-5. místě a 3x do desítky. Což mu u nás dalo 146 bodů a z toho pohledu by byl 4. neúspěšnější. Koeficient 2,28 by ho zařadil na 6. místo. Peter je „podezírán“ z nedostatku motivace, opotřebení a únavy. Jenže on sám říká, že cyklistika ho stále hodně baví, že pořád chce vyhrávat a že ho na silnici v závodním zatížení uvidíme ještě několik let. Zaplaťpánbůh za to!

Peter Sagan, 10. etapa Giro d´Italia

Jiří Vlasák
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste