„Nohy mám, forma je dobrá,“ zhodnotil Pogačar své fenomenální představení v 6. etapě Dauphiné. Pouze 127 km dlouhý závod se rozhodl v posledním stoupání, které bylo rozděleno na dvě vrchařské prémie Domancy a Cry. Ale hodně se toho v pelotonu dělo už v předcházejícím stoupání Mont-Saxonnex (5,5 km, 8,6 %). 

Tým UAE Emirates-XRG stahoval před tímto výjezdem skupinu uprchlíků, aby umožnil Pogačarovi jet o etapové vítězství, ale v nájezdu do Mont-Saxonnex zaútočil jako první tým Visma-LaB. Jezdci ve žlutých dresech zrychlili tak dramaticky, že si Remco Evenepoel (Soudal Quick-Step) dokonce musel zalepovat díry, které před ním dělali ostatní závodníci. A tím frontální útok Vismy neskončil.

Sepp Kuss (Visma-LaB) zaútočil více než 4 km před vrcholem stoupání, ale Pogačar na něj okamžitě zareagoval a odjet ho nenechal. Následoval útok Floriana Lipowitze (Red Bull-Bora-Hansgrohe), což byl trochu naivní pokus, protože z vrcholu Mont-Saxonnex zbývalo do cíle 39 km, většina z toho po rovině, a Němec neměl vpředu žádného týmového kolegu, takže smysl jeho nástupu nebyl zcela jasný.

Skupinu favoritů táhl tým UAE Emirates-XRG, který nechtěl Lipowitzovi dát žádný čas a Němce zanedlouho dostihl. Tim Wellens na čele odváděl skvělou práci, jeho tempu stačilo jen osm jezdců, kromě Pogačara to byli Jonas Vingegaard, Matteo Jorgenson a Ben Tulett z Vismy (Kuss překvapivě odpadl), Remco Evenepoel, Enric Mas (Movistar), Eddie Dunbar (Jayco AlUla) a osmnáctiletý Paul Seixas (Decathlon AG2R La Mondiale). 

UAE zaútočilo na Domancy

Na čele celého závodu se ve stoupání Mont-Saxonnex udrželi už jen dva uprchlíci - Alex Baudin (EF Education-EasyPost) a Michael Leonard (Ineos Grenadiers), kterým se podařilo dovézt si minutu náskoku před hlavní skupinou na začátku dvojitého cílového stoupání. Za jejich zády se sjela početná skupina, k Pogačarovi se vrátili jeho týmoví kolegové, především Jhonatan Narváez, který na začátku kopce rozjel zdrcující tempo. 

Ve výjezdu Domancy (2,5 km, 9,3 %), které bude rozhodovat světový šampionát v roce 2027, se Narváezovi podařilo nejdříve utrhnout Evenepoela i ostatní soupeře, s jedinou výjimkou v osobě Jonase Vingegaarda. Ten se snažil viset, jenže ani Dán dlouho nevydržel. Když Pogačar vsedě zrychlil, Vingegaard si musel okamžitě vystoupit. Slovincovi nedokázal sekundovat ani na chvíli.  

Během pár set metrů stoupání Domancy bylo rozhodnuto. Pogačar velmi rychle dojel uprchlíky, překonal vrchol stoupání a na široké silnici v mírném stoupání před cílovým kopcem Cry svůj náskok před Vingegaardem ještě navyšoval.

1221703387.jpg

Vingegaard jel sám, za ním se s větším odstupem střídali Evenepoel s Lipowitzem, za kterými se schovávali Jorgenson a Wellens. Lipowitz však cítil, že by mohl jet o něco rychleji, Evenepoelovi nastoupil a odjel. Jorgenson s Belgičanem samozřejmě střídat nemohl a proto zanedlouho muži ve žlutém trikotu radši nastoupil a pokračoval.  

Rozdíly v cíli byly obří, Vingegaard dojel s odstupem 1:01, třetí Lipowitz ztratil 1:22 a Jorgenson 1:30. Evenepoel projel cílovou pásku jednu minutu a 50 sekund po Pogačarovi. To byla pro olympijského vítěze hodně studená sprcha po skvělé středeční časovce.  

Pogačar má před víkendem 43 sekund náskok

Před závěrečnými dvěma etapami v horách má Pogačar náskok 43 sekund před Vingegaardem. Třetí místo drží Lipowitz, nejlepší závodník do 25 let ztrácí 54 sekund na mistra světa. Evenepoel spadl na čtvrtou příčku se ztrátou 1:22 a pátý Jorgenson ztrácí 1:41.