Jonas Vingegaard byl ochotný předat červený dres lídra celkového pořadí někomu z dlouhého úniku, a proto se tým Visma–Lease a Bike nesnažil skupinu deseti cyklistů stahovat. Do úniku se v horském úvodu 170 km dlouhé etapy dostali Louis Vervaeke (Soudal Quick-Step), Ramses Debruyne (Alpecin-Deceuninck), Jay Vine (UAE Emirates XRG), Torstein Træen (Bahrain Victorious), Bruno Armirail (Decathlon AG2R La Mondiale), Lorenzo Fortunato (XDS Astana), Gianmarco Garofoli (Soudal Quick-Step), James Shaw, Archie Ryan (EF Education–EasyPost) a Pablo Castrillo (Movistar).
Na vrcholu 24,4 km dlouhého stoupání Collada de Toses měli uprchlíci náskok přes tři a půl minuty, který v dlouhém údolí před posledními dvěma výjezdy narostl na více než šest minut. To bylo velké povzbuzení zejména pro Træena a Armiraila, kteří na vedoucího Vingegaarda ztráceli pouze 58 sekund, respektive 1:02, a mohli si obléknout červený trikot.
V závěru cyklisté stoupali do dvou náročných stoupání v Andoře, nejdříve na Alto de la Comella (4,3 km, 7,5 %) a nakonec do výjezdu Pal (9,7 km, 6,4 %). Už na Alto de la Comella se ukázalo, že Vine má dnes nejlepší vrchařské nohy – přes vrchol stoupání zrychlil a v mokrém sjezdu své soupeře utrhl.
Pod závěrečné stoupání najížděl s téměř minutovým náskokem před ostatními uprchlíky a využil jejich taktizování. Chvíli trvalo, než se v poměrně mírném posledním kopci ujasnilo, jak na tom závodníci jsou. Træen se nakonec vydal pronásledovat Vinea sám, ale ve skutečnosti závodil hlavně s Armirailem o vedení v celkové klasifikaci.
Vine dorazil do cíle nikým neohrožen s náskokem 54 sekund před Træenem, který ujel Armirailovi o 21 sekund a vybojoval červený trikot.
Vítěz etapy je sice Australan, ale žije v Andoře a vyhrál tedy na domácí půdě. „Tyto silnice znám docela dobře. Comella je můj oblíbený kopec v Andoře. Normálně bych ho vyjell mnohem tvrději, ale kvůli protivětru bylo těžké přimět kluky, aby opravdu zabrali a jeli na maximum. Rozhodl jsem se zrychlit na vrcholu, protože sjezd dobře znám. Říkal jsem si, že tohle je moje šance se odpoutat a pak už žádné legrácky, jen souboj jeden na jednoho."
Přitom podle původních plánů neměl na Vueltě vůbec startovat. „Původně to nebylo v mém plánu. Takže vyhrát v Andoře, před mým synem a ženou, je skvělé a neuvěřitelně motivující. Posledních 5 km jsem si říkal: ‚Tohle je pro tebe, Harrisone, tohle je pro tebe.‘ A prostě jsem se snažil dojet do cíle co nejrychleji.“
Ayuso vypadl z pořadí
Favorité celkového pořadí čekali až na poslední stoupání, kde musel tempo zvýšit tým Lidl–Trek, který chtěl útočit s Giuliem Cicconem. Brzy po navýšení tempa z velkého pelotonu vypadl Juan Ayuso (UAE Emirates XRG), třetí muž celkového pořadí a nejlepší závodník kategorie do 25 let.
Nikdo z týmových kolegů na Ayusa nečekal a bylo zřejmé, že celý tým UAE se soustředí pouze na Joãa Almeidu. I ten měl co dělat, aby pokryl útok Cicconeho a Vingegaarda. Ital zaútočil velmi ostře a v úvodu se ho dokázal udržet jen dánský cyklista. Spolupracovat však nechtěl a zezadu se na ně dotáhli soupeři s Almeidou v čele.
Skupina dvanácti nejlepších vrchařů se udržela pohromadě. Z jezdců na celkové pořadí nestačili kromě Ayusa už jen Ben O'Connor (Jayco AlUla), Mikel Landa (Soudal Quick-Step) a David Gaudu (Groupama–FDJ), kteří ztratili 28 sekund.
Velmi dobře si vedl Jan Hirt (Israel–Premier Tech), který při rozhodujícím dělení skupiny favoritů pomohl Matthewovi Riccitellovi a mladý Američan dokončil etapu ve skupině s Vingegaardem. Český cyklista protnul cíl s odstupem sedmi minut na 40. místě.
