183 km dlouhá etapa s převýšením 1700 metrů nebyla dost těžká pro klasikáře a dlouhý únik, ačkoliv čtyři stoupání v druhé polovině závodu byla náročná a sprinteři mělo problém se udržet v pelotonu. Dlouhý únik ve složení: Jordan Labrosse (Decathlon AG2R La Mondiale), Enzo Leijnse (Picnic PostNL), Benjamin Thomas (Cofidis), Thibault Guernalec a Pierre Thierry (Arkéa-B&B Hotels) nedostal mnoho prostoru, před stoupáními, 90 km před cílem, měli pouze 1:35 na hlavní pole.
V kopcích se o únik pokoušeli i jezdci z pelotonu, konkrétně Tobias Foss (Ineos Grenadiers), Mathieu Burgaudeau, Matteo Vercher (TotalEnergies), Alex Baudin (EF Education-EasyPost) a Gregor Mühlberger (Movistar), ale marně, do první skupiny nedojeli a peloton je brzo pohltil.
Vedoucí pětice byla mnohem houževnatější. Před posledním stoupání Quatre Vents (5,4 km, 4,6 %) s vrcholem 27 km před cílem měli uprchlíci pouze jednu minutu a ve stoupání se odstup snížil dokonce na 20 sekund. Alpecin-Deceuninck a další týmy se totiž snažily zbavit Jonathana Milana (Lidl-Trek), největšího favorita etapy. Milan opravdu odpadl, ale ve sjezdu se s pomocí svých týmových kolegů rychle vrátil do hlavního pole.
Z původního úniku vydrželi do posledních kilometrů pouze Labrosse, Thomas a Guernalec, kteří dali sprinterským týmům dost zabrat. Lidlu-Trek pomáhaly ve stahování i další týmy, hlavně Israel-Premier Tech, který přitom v průběhu etapy přišel o svého hlavního sprintera Pascala Ackermanna, který po pádu odstoupil.
Izraelský celek však stále věřil Stewartovi, pětadvacetiletému Britovi, který dojel už v první etapě na pátém místě a byl vlastně nejrychlejší z pelotonu. Lidl-Trek v technickém závěru etapy držel přední pozice a sprinterský vlak dělal vše pro svého lídra. Jenže ten nedokázal zareagovat na překvapivě brzký sprint Jakea Stewarta. Miloans e pokusil zařadit za sprintující soupeře napravo od něj, ale chyběla mu síla a musel uznat porážku.
Stewart si dojel pro suverénní vítězství před Axelem Laurancem (Ineos Grenadiers) a Sorenem Waerenskjoldem (Uno-X Mobility).
„Je to velká škoda, že Ackermann spadl, byl by to pro něj také velmi dobrý den. Mrzí mě, že se nemohl zapojit do sprintu. Pak už to bylo jen na mně. Moji týmoví kolegové a vedoucí týmu stáli za mnou. Odvedli skvělou práci. Jsem moc rád, že jsem to pro ně dokázal dokončit,“ radoval se Stewart v cíli.
„Cítil jsem, že se to blíží. V letošní sezóně jsem čím dál lepší. V Dunkerku jsem zaznamenal první vítězství v sezóně a první vítězství po několika letech. Velkou radost jsem měl už z úvodní etapy. Tohle pro nás byla poslední šance, takže je skvělé ji využít.“
Stewart měl v dojezdu jasný plán - držet se hned za Jonathanem Milanem. „Poslední tři kilometry jsem jel za ním. Dostal jsem se do opravdu dobré pozice. Lidl-Trek byl ale trochu na vnitřní straně, takže se to tam trochu zavřelo. Ale po otočce jsem si dokázal najít cestu. Skočil jsem Van der Poelovi do háku. Pak jsem věděl, že musím nastoupit dřív než Milan. Tři sta před cílem jsem nastoupil a udržel se na čele,“ dodal Stewart, který si pro vítězství dojel na futuristickém aerodynamickém prototypu od Factoru. „O tom nesmím nic říkat,“ smál se Brit.
V posledním kilometru došlo k pádu Remca Evenepoela (Soudal Quick-Step), kterému byl připsán stejný čas jako vítězi a nadále drží žlutý trikot. Evenepoel se nijak vážně nezranil, horší pro něj je odstoupení Louise Vervaekeho, svého věrného pomocníka, který si dnes zlomil klíční kost a nejspíš přijde o Tour de France.
