Topforex Lapierre vstupuje do nové sezóny se sedmi posilami

14.11.2020 | Jiří Vlasák, foto: Jan Brychta, Martin Korhel, archiv Topforex Lapierre

Topforex Lapierre vstupuje do nové sezóny se sedmi posilami

Tým Topforex Lapierre, druhý nejúspěšnější český tým zaměřující se na silniční cyklistiku, který si v uplynulé zkrácené sezóně připsal několik výrazných úspěchů, když se může pyšnit třetím místem z Mistrovství Evropy, vítězstvím v etapovém závodě Okolo Malopolska, republikovým titulem v hromadném závodě do třiadvaceti let či vítězstvím v Českém poháru v téže kategorii, sice přišel o svého výsledkově nejúspěšnějšího závodníka Vojtu Řepu, ale obměna, kterou před následující sezónou provedl, dává předpoklad, že tým oproti letošní soupisce minimálně neoslabil.

Topforex Lapierre v rámci Českého poháru 1. místo v U23, 2. v Elite i týmech

Tým bude opět závodit s třinácti cyklisty, ale sestavu protočil pořádně, neboť se v jeho dresu objeví hned sedm nováčků. Nemůžeme jmenovat všechny posily, než se tak stane při tradičním slavnostním představení týmu, ale na druhou stranu chceme fanoušky cyklistiky navnadit alespoň některými jmény.

Jestliže loni měl Topforex mezinárodní sestavu, jelikož přibral do svých řad tři slovenské mladíky, tak letos si tento statut stále zachová, byť v omezenější míře: ze Slováků zůstává pouze Marek Gajdula, podle manažera Radima Kijevského nejnadějnější a nejpracovitější z těch, kteří tu loni byli.

Jistým hendikepem týmu byly v loňském roce hromadné koncovky, což tento celek dost znevýhodňovalo, protože bez sprinterů se v dnešní cyklistice UCI body, o které chce tým v nové sezóně cílevědoměji usilovat, sbírají obtížněji. Takže se Topforex rozhodl tuhle záležitost řešit a pořídil si hned dva kluky s dobrým závěrem. Jedním z nich je Tomáš Bárta z Tufo Pardus Prostějov a druhým Petr Fiala z pražské Sparty.

František Honsa a Vojta Řepa v cíli královské etapy Okolo Malopolska

Tým razí dlouhodobě strategii dvou kapitánů, cyklistů zkušenějších a jako jediných již mimo kategorii U23. V loňském roce jím byl Jiří Petruš, který v týmu zůstává a měl by tuto roli plnit i nadále. Druhým měl být Roman Lehký, který však před sezónou 2020 nenadále ukončil aktivní činnost. A právě Petr Fiala přichází do tohoto pardubického celku nejen jako dobrý sprinter, ale i jako druhý kapitán.

Tomáš Bárta v Prostějově musel bojovat o místo na slunci s čistokrevným sprinterem Danielem Baborem, a možná i to byl jeden z důvodů, proč projevil zájem přestoupit do Topforex Lapierre.

„S většinou kluků, kteří k nám přicházejí, jsem dlouhodobě v kontaktu. A cením si toho a pro nás je důležité, že kluci sami mají zájem za nás závodit,“ říká majitel a manažer týmu Radim Kijevský.

Dvě z posil jsme představili, pět dalších necháme na těšení se na oficiální otvíračku, kterou majitel týmu pořádá vždy začátkem roku na vyšší společenské úrovni, jak je ostatně jeho zvykem ve všech činnostech, které dělá. Až bude zveřejněna kompletní soupiska, uvidíme, že Topforex Lapierre bude co do specializace velmi vyrovnaným a konkurence schopným celkem: jsou v něm sprinteři, klasikáři i vrchaři. Tak, jak se na vyspělý kontinentální tým sluší a patří.

A kdože tedy odchází? O Vojtovi Řepovi, který přestupuje do Equipo Kern Pharma, španělského celku, který od příštího roku vstupuje do kategorie ProTour, jsme již informovali a o dvou slovenských cyklistech jsme se zmínili výše. Již na začátku letošní sezóny přestal s profesionální cyklistikou Tomáš Čapek. Z toho plyne, že tým opouštějí ještě tři další cyklisté. Jejich jména nechť jsou také pozdějším překvapením.

„Někteří kluci odcházejí, protože při plnění tréninkových dávek či při závodě se dostávali na svůj limit a nebyl předpoklad dalšího zlepšování. A někteří to ve svém věku nezvládli spíše hlavou. Buď své ambice, nebo přístup k tréninku či obojí najednou,“ objasňuje trenér Petr Kaltofen.

Petr Kaltofen s Josefem Černým, kterému Topforex Lapierre poskytoval při Mistrovství republiky mechanické služby

Může si to dovolit tvrdit, jelikož je se závodníky v pravidelném a častém kontaktu, vidí je při závodech a má k dispozici veškeré tréninkové údaje prostřednictvím aplikace Trainingpeaks: „Ono je tam všechno vidět. I to, když závodník sice objede trénink zdánlivě podle zadání, ale jen aby ho splnil, aby si udělal čárku. A to pro růst výkonnosti a úspěch v konkurenci nestačí. A bohužel odchází i talentovaní, kteří neúspěch hledali především mimo sebe.“

Jedna poznámka na okraj: tým se v minulosti prezentoval i v odlesku záře spolupracujících bývalých výborných českých profesionálů jezdících v týmech WorldTour, ať už jde o René Andrleho či Pavla Padrnose. René Andrle, sportovní ředitel Israel Start-Up Nation, stále zůstává jakousi spojkou týmu s nejvyššími patry světové cyklistiky, ale veškeré tréninkové úspěchy dnes padají na vrub Petra Kaltofena. I my jsme se nechali unést „velkými“ jmény a příchod méně známého Petra Kaltofena vnímali jako ústup kvalitě. Ale po roční zkušenosti se musíme Petrovi omluvit. Působí sice nenápadně, až trošku introvertně, ale odvádí výbornou práci, kluci ho respektují, je odborníkem na svém místě a na úspěších, které tým dosáhl, má mimořádný podíl.

Výměna sedmi lidí, což je těsně nad polovinou počtu cyklistů na soupisce, je značná. A v přehledu jmen, která tým opouštějí, najdeme i některá překvapení. Bohužel ne vždy jde o bezbolestný proces. A kluci v tomto věku často nejsou schopni posoudit věci z nadhledu, který by jim velel ocenit zázemí, kterého se jim v týmu dostalo, a podle toho jednat.

„Setkávám se s tím, že do vztahu se závodníkem zasahují, jeho cyklistickou cestu ovlivňují rodiče, hlavně tedy otcové. A promítají si do nich nejspíš své osobní ambice. Závodníci jsou ale plnoletí, a tudíž za své kroky a činy odpovědní. A já jednám s nimi, rodič pro mě není smluvní partner. Apeloval bych na tyto rodiče, aby si uvědomili, že svým počínáním mohou poškodit i zničit cyklistickou kariéru svého potomka,“ zamýšlí se nad problémem, který je v současné době a ve sportu obecně poměrně častý, Radim Kijevský.

Byl to on, kdo Topforex Lapierre vybudoval na základech čistě amatérského celku a za pět let z něj udělal respektovaný kontinentální tým. Respektovaný i v zahraničí, takže pro něj dnes není problém dostat se na většinu závodů, které by rádi absolvovali. To, že závodí v Polsku a výborně, je dnes všeobecně známo. Hodlají v tom pokračovat, ale míní se v příštím roce vydat i například do Lucemburska a Francie. Takže zase krok o minimálně schod výše.

Na to všechno jsou ale potřeba finance. Tým je na svou kategorii nadstandardně materiálně zajištěn. Zásluhou Radima Kijevského, který dokáže zaujmout a postarat se o sponzory a mecenáše takovým způsobem, že mají motivaci tým podporovat: „Podařilo se nám získat ke stávajícím další silné partnery, takže i v tomto směru posilujeme a o materiální a finanční zabezpečení se nemusíme strachovat,“ říká k této záležitosti Radim Kijevský.

Fanouška cyklistiky vždycky zajímá nejen cyklista, ale i stroj, na kterém závodí. Topforex vyjede do nové sezóny samozřejmě na bicyklech Lapierre, ovšem na špičkových modelech Xelius a Aircode. Opatřených kotoučovými brzdami a špičkovým modelem zapletených kol FFWD konkurenčně srovnatelných s nejvyšší kategorií zapletených kol, které jsou k dostání na cyklistickém trhu.

V souvislosti se zajištěním chodu týmu jsme se nemohli nedotknout otázky spolupráce s Českým svazem cyklistiky. Moc pochvalných slov v průběhu sezóny na adresu Svazu jsme nezaznamenali obecně a Radim Kijevský není výjimkou. Nepůsobí však ve svých vyjádřeních agresívně, jednostranně. O to víc jsou jeho postřehy hodny hlubšího zamyšlení.

Je jasné, že když náš závodník jede reprezentovat Českou republiku, je to hlavně pro něj a zprostředkovaně i pro náš tým jistá forma propagace. A Svaz musí výjezd zorganizovat a uhradit. Na druhou stranu on jede v reprezentačním dresu, naši sponzoři nejsou vidět. A hlavně, závodníka jsme připravili my v týmu, trenérsky se na jeho růstu a výkonnosti Svaz vůbec nepodílí. Nebo když náš závodník jel v reprezentačním dresu Czech Tour a zničil přitom materiál v hodnotě přesahující třicet tisíc korun, vše jde výhradně na vrub týmu.“

Vojta Řepa, bronz v silničním závodu U23 na letošním  Mistrovství Evropy

Pokusil se Radim Kijevský nějak v tomto smyslu dohodnout se Svazem? „Za dlouhodobější práci a zvláště kvalitní výsledky na letošním Mistrovství Evropy jsme společně s panem Kaňkovským z Merida Mapei, jehož závodník Pavel Bittner dosáhl podobně jako náš Vojta Řepa ve francouzském Plouay výborného výsledku, požádali Svaz o podporu našich dvou týmu. Tato naše iniciativa ovšem zůstala tradičně bez odezvy. Dá se z toho odvodit, že Český svaz cyklistiky má nejspíš jiné priority než podporu těchto úspěšných celků.“

Vraťme se zpět od problematických záležitostí k tomu, co nám dělá radost. Tým na příští rok vypadá opravdu hodně dobře a česká týmová jednička z Hradce Králové by se na domácí půdě měla zase o trošku víc „bát“ o svou pozici lídra.

V týmu tedy zůstávají kromě jmenovaných Marka Gajduly a Jiřího Petruše ještě čtyři další závodníci z letošní sestavy. Co je hodně důležité, nechybí mezi nimi ten, kdo se mimořádně zviditelnil především skvělým výkonem na Mistrovství republiky v Mladé Boleslavi, devatenáctiletý Jakub Bouček.

Jakub Bouček

Speciálně na Jakuba jsme se ptali Petra Kaltofena, jelikož z toho, co lze odečíst ze sociálních sítí, je možno získat dojem, že Jakub je excentrik, který může jednou vyletět jako kometa, ale zároveň to trošku evokuje obavy o jeho mimořádný cyklistický talent. Trenér však naše „obavy“ poměrně důrazně vyvrací: „Jakub má mimořádné předpoklady stát se vynikajícím cyklistou a to i ve světovém měřítku. Jak fyzické, tak mentální. V hlavě to má naprosto srovnané, ví, co chce a jde cílevědomě za tím. Jeho vizáž rockera v tomto smyslu je matoucí. Je to on, kdo má největší předpoklady nahradit na pozici lídra odcházejícího Vojtu Řepu. A to, že výsledkově nebyl v uplynulé sezóně vidět tolik jako Vojta, má příčinu především v tom, že na Vojtu pracoval, že byl tím posledním, kdo s ním zůstával a kdo dokázal plnit zadané týmové úkoly na úkor svých vlastních ambicí.“

Tak to je skvělá zpráva. Celému týmu budeme držet palce, ať se zase posune o kus dál ve svém vývoji a ať dělá radost nám, fanouškům české cyklistiky, a ať stejně dobře reprezentuje nejen sebe, své mecenáše, ale i českou cyklistiku, a když se nezastavíme a šlápneme na hranici patosu, tak i českou zem!

Docela často dostávám otázku, proč to všechno i za cenu obtíží a překážek dělám. Baví mě cyklistika, práce s mladými kluky mě hrozně nabíjí a mimořádně mě uspokojují výsledky, kterých kluci s naší podporou dosahují,“ uzavírá Radim Kijevský, který si neklade nějaké dlouhodobé cíle, jež se mohou měnit ve vzdušené zámky, ale jde krok za krokem a jak vidno, zatím stále dopředu. I ku prospěchu české cyklistiky.

Radim Kijevský s Vojtou Řepou

Jiří Vlasák
Všechny články autora


Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste