Topforex-Lapierre s pěti novými posilami

30.10.2019 | Jiří Vlasák, foto: Jan Brychta, Cycling.photography

Topforex-Lapierre s pěti novými posilami

Oficiální představení týmu Topforex-Lapierre pro sezónu 2020 proběhne v lednu. My jsme se na soustředění v Krkonoších potkali s téměř kompletním týmem v jeho inovovaném složení. Leden je daleko a stát se může cokoli, ovšem zvědavost cyklistické veřejnosti si žádá své. Proto již nyní trošku poodkryjeme karty. Ale jen trošku, abychom se měli na co těšit až do ledna.

Zájem mladých cyklistických nadějí, a to nejen z Čech, působit v tomto na české poměry minimálně nadstandardně vedeném a vybaveném týmu se závodním programem, který se postupem do kategorie UCI Continental Teams ještě zkvalitní oproti minulé, již tak nadstandardní sezóně, je značný. Proto není divu, že do týmu přichází většina z toho nejlepšího, co se v této věkové kategorii v české silniční cyklistice pohybuje. 

Z již uveřejněných rozhovorů s majitelem Radimem Kijevským a sportovním ředitelem Petrem Kaltofenem víme, že tým má opět 12 členů, že přichází 5 nových a že zůstávají oba Slováci. Víme také, že v pozici kapitána týmu pokračuje Jirka Petruš. A víme, že v týmu pro sezónu 2020 je 8 kluků, kteří prošli reprezentací, ať v juniorech, tak v U23. A my teď odhalíme další dvě jména, s kterými jsme si na soustředění v Krkonoších povídali. Z toho bude jeden nováček. Tím naše odhalování skončí a potom až onen leden. 

Jirka PETRUŠ už si určité jméno v cyklistickém pelotonu udělal. V předešlé sezóně do poloviny srpna odjezdil 15 dnů v UCI závodech kategorie 1.2. a 2.2., z toho kromě národního mistráku všechny v Polsku. Připsal si ve velmi slušné konkurenci čtyři umístění do dvacítky a jedno 6. místo v etapě Dookolo Masowsza. V domácím poháru měl našlápnuto hodně vysoko: cílil na celkové vítězství v elite! Zvlášť když se mu podařilo vyhrát závod v Blatné – čtvrtý ze šestidílného seriálu - kde v závěru nastoupil ze 4 členné skupiny a už ho nesjeli (viz titulní foto). Jenže v Memorialu Henryka Lasaka se připletl do pádu několika lidí, na dvakrát si zlomil klíční kost a bylo po sezóně. 

Začínal v ACS Drak Vrbno, v juniorech přešel do Mapei Kaňkovský. Odstěhoval se proto do Olomouce na privát, nastoupil na gymnázium a musel se začít starat bez zázemí hotelu Mama. Jenže při přechodu do chlapů narazil a jako řada jeho vrstevníků málem skončil cyklistikou: „Přestoupil jsem do Puskinak.cz a po roce jsem pověsil kolo na hřebík. Vypadalo to, že moje ježdění nemá budoucnost. A hned jsem se pustil do toho, co jsem si předtím musel odpírat. Čokoládičky, hamburgery, 10 kg naskočilo jako nic. A pak z čistého nebe přišla nabídka od pan Kijevského. Jsem mu opravdu hodně vděčný za to, že můžu v cyklistice pokračovat na této úrovni v tomto týmu.“ V Puskinak.cz se potkal s dalším mladým talentem české cyklistiky Vojtou Niplem, ten ovšem to štěstí neměl a zmizel v propadlišti cyklistických dějin. Velká škoda pro českou cyklistiku. 

Jirkovi bude příští rok 24 let, takže má v týmu i věk na to, aby dělal kapitána: „Je tu skvělá parta, panuje zdravá rivalita, neděláme mezi sebou nějaké rozdíly. Při závodech jsem ten, kdo by měl určovat momentální taktiku a docela nám to fungovalo. A myslím, že docela vycházelo i to, jaký vývoj závodu jsem předvídal.“ Jenže zatímco ostatní kolegové budou usilovat o úspěchy v třiadvacítkách, Jirka už tohle privilegium nemá: „Chci se pokusit vyhrát český pohár na silnici v elite. Myslím, že to není nereálné.“ Tak to držíme palce. Protože Elkov-Author zase vybere ze svého středu někoho, komu to samé dá za úkol. Rozhodně se máme na co těšit. Neboť strom Topforexu každý rok dorůstá do větší výšky. Elkove, třes se. 

Vojta ŘEPA byl nakonec ten z Topforexu, kdo pohár pro nejlepšího pohárového jezdce získal, byť "jen" v kategorii U23. A to Vojta systematicky jezdí na kole teprve od 16 let. Jak k tomu tedy došlo? „Pocházím z Vysočiny a od malička jsem hrál hokej. Jenže z plánovaného přestupu do Jihlavy sešlo, navíc jsem si dost vážně zlomil kotník. V rámci rehabilitace jsem začal jezdit hodně na kole a to mě chytlo. Až jsem se dostal k Rosťovi Krotkému do Vysočina Cycling.“ Vojta je tak jeden z mála mladých kluků, který neprošel bajkovým obdobím: „Taky mám ve sjezdech největší rezervu. Pracuju na tom.“ Z Vysočiny přešel coby junior do Favoritu, kde získal praxi i na dráze a kde ho měli v péči trenéři Lukáš Petr a v posledním roce Jiří Mikšík. 

I on si pochvaluje atmosféru v týmu, kam loni coby čerstvý třiadvacítkář přestoupil: „Máme tu letos pět nových kluků, ale pouze s jednou výjimkou je všechny znám ze závodů a reprezentace. Jsem opravdu mile překvapen, jaká parádní atmosféra tady panuje.“ 

K vítězství v poháru se propracoval přes výsledky hlavně ve druhé polovině sezóny: „Já to tak měl i rok předtím v juniorech. Svoje ale sehrál i fakt, že jsme pod Petrem Kaltofenem výrazně změnili trénink. V objemech to narostlo o dobrých 20% a po objemech přišlo navýšení i v intenzitách. Ke konci sezóny jsme se zlepšovali celkově jako tým, což také samozřejmě sehrálo svou roli.“ Vojta si pochvaluje současného sportovního ředitele odpovědného i za trénink: „Je nám věkem blíž, denně konzultujeme, prostě super.“ 

A co chce dokázat on v příštím roce? „Chci si vybudovat jasnou pozici v reprezentaci. V UCI závodech chci být vidět. A v českém poháru cílím na celkové pořadí.“ No, další zdravě ambiciózní mladík. Ambiciózní ano, namyšlený ani trochu. 

Třetím, koho jsme zpovídali, je slibovaný nováček v týmu. Do Topforexu dorazil přes bajky a silniční Spartu. Třetí na MČR 2019 v U23. Sedmý na zářijovém jedenácti etapovém závodě v Číně Poyang Lake, pouhých 30 sekund za vítězem. Tohle umístění si zajistil jednak 2. místem v etapě přes těžké kopce a jednak velmi solidní časovkou. Vrchař s dobrou časovkou! „Sprint je moje slabina. Nemám na to ani předpoklady.“ Proto i na zmíněném mistráku vystřelil 1,5 km před cílem ze skupiny, v níž s ním jeli dva konkurenti na titul U23. Neúspěšně. Ale bojoval. 

11 etap, 19-ti letý kluk. Není to příliš? „Jezdil jsem bajky. Jenže v Čechách neexistuje tým do 23 let. Silnice mě taky lákala. Jsem rád, že mi Sparta a pan Rubáš umožnili vstup do světa silniční cyklistiky. A co se Číny týče, byla specifická v tom, že etapy měly v průměru kolem stovky, nejdelší 137 km. V takto kratších etapách jsem mohl těžit i z mé bajkové průpravy. Pokud by to byl normální etapák, tak bych tam ani nejel.“ Vypadá to, že tento nadějný mladík vstřebává dovednosti silničáře docela rychle. Zvýšená tréninková nálož mu nedělá žádné potíže. „Tréninky silničářů jsou těžší než bajkerů. A znám dost kluků, kteří nejsou ochotni tohle podstoupit.“ 

Nováček, čerstvý třiadvacítkář, v týmu plném ambiciózních kluků. Může mít nějaká významnější očekávání? „Na mistrovství republiky bych rád zase do 3. místa V českém poháru 3-4 závody na bedně a alespoň jeden vyhrát, myslím v mé kategorii. No a bylo by krásné, kdyby se podařilo vyjet body a s reprezentací se dostat na Tour de l´Avenir.“ Je menší vzrůstem, proto taky vrchař. Jenže cíle malé nemá. Koneckonců, proč taky? Zvlášť když jeho společenský projev je přiměřeně skromný. 

Pokud ještě někdo neodhalil, o koho jde, tak opona nahoru: František HONSA

Určitě budeme napjatě sledovat, jak se klukům a celému Topforexu povede v následující sezóně. Zatím to vypadá, že rozjeto mají hodně dobře.



Mohlo by vás zajímat


Diskuze k článku

Pro přidávání příspěvku se prosím přihlaste