První italská etapa 108. ročníku Giro d'Italia nebyla příliš vzrušující, aspoň po většinu závodu. Do dlouhého úniku se vydal sám Francisco Muñoz (Polti VisitMalta) a strávil v něm přes 130 kilometrů. Vzhledem k tomu, že byl v úniku sám, se za ním v pelotonu spurtovalo na rychlostních prémiích, na speciální prémii Red Bull si to dokonce rozdali jezdci na celkové pořadí, 4 sekundy zde stáhl Isaac Del Toro (UAE Emirates-XRG) a 2 sekundy Primož Roglič (Red Bull-Bora-Hansgrohe).
Jinak se kromě pár pádů, které odnesl zlomeninou klíční kosti Nick Zukowsky (Q36.5), nic moc nedělo a v závěrečných 20 kilometrech se dojíždělo v ulicích Lecce na technicky složitém okruhu, kde také docházelo k pádům. Soren Kragh Andersen (Lidl-Trek si v jednom takovém pádu poranil ruku a není jasné, zda bude pokračovat.
Všichni favorité věděli, že v zatáčkách a zúženích v ulicích Lecce je důležité držet se vpředu a rozhodující bude bitva o poslední zatáčku. Tým Alpecin-Deceuninck se pokusil rozjet spurt pro Kadena Grovese, ale Australan nebyl na správné pozici a žádný jiný tým neměl vpředu dlouhý sprinterský vlak. Například Wout van Aert (Visma-LaB) se vůbec neprosadil a favorizovanému Olavu Kooijovi vpředu citelně chyběl. Sám Edoardo Affini nemohl Kooije dovézt na ideální pozici.
Do poslední zatáčky najížděl na prvním místě Bram Welten (Picnic PostNL) s Casperem van Udenem za sebou a to bylo rozhodující. Třiadvacetiletý Nizozemec měl nejlepší pozici a využil ji k životnímu triumfu. Druhý Kooij si musel objíždět soupeře a Van Udena už nedojel. Třetí skončil Maikel Zijlaard (Tudor), který měl dobrou podporu svého týmu, ale nedostatečnou rychlost.
Van Uden byl z vítězství nadšený a děkoval svému týmu. „Nezvládl jsem to sám. Dokázali jsme to s celým týmem, se všemi kluky a personálem. Víme, že se nám daří v boji o pozice, dokonce už na Okolo Turecka, tam jsme si také vedli dobře,“ myslí si Van Uden.
Picnic PostNL měl v etapě jasnou taktiku, držet pospolu co nejvíc to půjde. „Jel jsem za Bramem a ostatními, ale také za Edmem, Nikkim...,“ chválil týmové kolegy Weltena, Edmondsona a Märkla. „Odvedli skvělou práci a já jsem moc rád, že jim můžu něco vrátit,“ řekl.
Vítězství Van Udena se nečekalo, nizozemský celek by tohle vítězství mohlo nakopnout v boji o body UCI, které jim letos chybí a hrozí jim sestup do druhé divize. „Pro mě to vlastně není žádné překvapení. Všechny v týmu dobře znám a věří mi. Někdy musím mít tu víru i já sám v sebe. Tohle vítězství mi v tom pomáhá,“ říká Van Uden. „Všichni v týmu mi pomáhají a nutí mě věřit si. To se mi teď vyplácí. Nemůžeme se dívat do budoucnosti. Žiji přítomností a teď je život vážně dobrý,“ smál se.
Pedersen a Vacek vedou tři soutěže
Pedersen projel cílem na čtvrtém místě a celkově nadále vede před Rogličem o 7 sekund. Třetí Mathias Vacek (Lidl-Trek) ztrácí 14 sekund a je nadále lídrem soutěže do 25 let. Pedersen drží vedení v bodovací soutěži.
„Finále bylo obzvlášť technické a zrádné, protože se zužovala silnice a v pelotonu byla spousta čerstvých jezdců,“ vysvětloval Pedersen. „Byla to ošemetná situace, protože Søren (Kragh Andersen, pozn. red.) spadl. Musel jsem také zastavit a pak jsme museli využít Daana (Hooleho, pozn. red.), abychom se dostali zpět. Výsledkem bylo, že se sprinterský vlak rozpadl.“
Pedersen byl rád, že aspoň nespadl. „Naštěstí jsem zůstal na nohách, ale zdrželo mě to,“ řekl pro Cycling Pro Net. „V plánu bylo nasadit Sørena jako posledního rozjížděče. Takže když odpadl, byl to tak trochu průšvih. Daan nás v technické části musel držet vpředu, ale pak už jsem byl trochu sám. Mathias Vacek také spotřeboval hodně energie. Ale to je závodění. Doufám, že je Søren v pořádku,“ dodal lídr Gira.
