Nemohl jsem se hýbat, nemluvil jsem. Až po několika týden jsem řekl první slova a začal postupně hýbat jednotlivými částmi těla. Nyní už mám za sebou první měsíc v rehabilitačním ústavu v Kladrubech. Co se stále nedaří je samostatný stoj a chůze. Každý den mám fyzio, logopedii, ergoterapii, nácvik nezávislosti, fitko a děláme maximum pro to, abych se znovu postavil na nohy a mohl plnohodnotně žít. Moje kamarádka Jitka pro mě založila sbírku na platformě Donio  a já budu moc rád, když mě podpoříte, případně sbírku nasdílíte.

O tom, co se mi stalo si můžete přečíst i v pár rozhovorech.  V článku Horáckých novin se dočtete o náročnosti závodu, ve kterém kvůli extrémnímu vedru vypadlo přes sto závodníků a jeden dokonce zemřel. Já jsem tento boj přežil – a i přes fyzická omezení zůstávám člověkem, v němž stále plane stejná vnitřní síla jako dřív. Článek přináší svědectví o odvaze, i o dně, které se může stát novým začátkem. A hlavně o tom, jak důležitá je podpora blízkých – i vás všech. Na Novinky.cz se dozvíte, jak znovu trénuji základní dovednosti jako chůzi, mluvu a motoriku. Svůj boj označuji jako „znovuzrození“ a přistupuji k němu s obdivuhodným odhodláním a humorem. Článek v Deník.cz ukazuje můj životní postoj: místo vzdání se osudu jsem si vybral výzvu. Sport.cz připomíná moje sportovní úspěchy.

Čeká mě dlouhá cesta a budu rád, když mě na mém nejdelším závodě podpoříte.

S pozdravem, Ondřej Zmeškal – nevidomý sportovec